
Evangelijní úryvek 12. neděle (v mezidobí, cykl. B - Mk 4, 35 - 41) přináší příběh utišení bouře na moři.
V roce 1986 se podařilo dvěma bratrům objevit ve vodách Galilejského jezera loď z dob Ježíše Krista. 2000 let stará loď měla délku 8,2 m, šířku 2, 3 m a hloubku 1,2 m. Dnes je vystavena v muzeu Ginosar na břehu Galilejského jezera. Bylo vůbec možné, aby člověk usnul v malém prostoru jen několikametrové loďky a k tomu ještě uprostřed bouře? Celý příběh proto nese především symbolický význam.
Loďka života
Pán Ježíš řekl učedníkům: "
Přeplavme se na druhý břeh."
Přeplavit se přes Galilejské jezero symbolizuje přechod života. Moře je moje rodina, moje společenství, moje srdce. Jistě, jde o malá "moře", ve kterých se však občas dokáže rozpoutat nečekaná a prudká bouře. Kdo by to z nás už nezažil, když se všechno špatné, tmavé a negativní začne přelévat z každé strany do našeho života. A nám se zdá, že Bůh "spí". Ježíš nám neslíbil, že s ním v loďce k žádným bouřkám nedojde! Slíbil nám sílu je překonat, když o to budeme žádat. Poselství nedělního evangelia je důvěra v Boha i tehdy, když se zdá, že je daleko.
Ve skutečnosti je vždy s námi. Když přijdou těžké chvíle do našeho života, neobracejme se na Boha s vyčítavým tónem, ale prosme ho, aby posílil naši víru. Možná to se děje v životech některých. Rozhodli se jednoduše Ježíše vyložit z loďky svého života v domnění, že to zvládnou sami a lépe.
Učedníky zachránilo před potopením lodi ne to, že Ježíše nechali na břehu, ale že byl s nimi v době plavby. To je také odpověď pro nás. Vždy se snažme mít Ježíše u sebe!
Vlož své starosti na Pána
Četl jsem v jednom komentáři, že ve starověku námořníci v době bouřky obvykle lili do vody olej, aby se vlny uklidnily.
Nebojme se i my vlít na naše životní obavy a úzkosti olej důvěry v Boha.
Autor Prvního Petrova listu nás povzbuzuje: "Na něj vložte všechnu svou starost, neboť on se o vás stará." (1 Pt 5, 7)
Pán nás nezachraňuje od bolesti, ale v bolesti!
Pán nás nezachraňuje od kříže, ale v kříži!
Pán nás nezachraňuje od bouře, ale v bouři!
Velká mystička středověku, svatá Juliána z Norwiche (1342 - 1430), měla vidění, která sesbíral v knize
Zjevení Boží lásky. V ní se vyjadřuje i na téma, které zaznívá často i z úst věřících:
Jestli je Bůh nadevšechno dobrý, jak to, že existuje zlo a trpí nevinní lidé? Svatá Julina odpovídá: "
Z Boží milosti jsem se naučila, že musím zůstat neochvějná ve víře; tedy pevně a dokonale musím věřit, že vše se v dobré obrátí ... "
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 19. 6. 2021 naleznete
zde