Panna Marie ve Fatimě
Vidíme, že se poselství z La Salette nesetkalo s dostatečným pochopením a náprava nenastala. Panna Maria se však ve svém milosrdenství rozhodla nepřestat v napomínání svých dítek, podobně jako nepřestává prosit svého Syna, aby oddálil svůj spravedlivý hněv nad lidstvem.
Tři varování Panny Marie - La Salette, Fatima a Akita 1. část je zde.
Tři varování Panny Marie - La Salette, Fatima a Akita
2. část
Dalším varováním, které se hluboce zapsalo do povědomí Církve, bylo zjevení v portugalské Fatimě. Psal se rok 1917, který byl prosáklý krví a utrpením. Probíhala I. světová válka a zároveň se schylovalo ke komunistické revoluci v Rusku, hříchy a krev nevinných volaly do Nebe o pomstu.
Celým fatimským zjevením se vine bolest Matky Boží nad nesčetnými hříšníky, kteří padají do Pekla. Lidstvo se stále víc a víc vzdaluje od Boha.
Panna Maria se zjevovala od 13. května 1917 do 13. října 1917 třem malým portugalským dětem: Lucii, Františkovi a Hyacintě. Svěřila dětem tři tajemství, které byly postupně zveřejňovány.
V prvním Panna Maria ukázala dětem Peklo, které by mnozí dnes tak rádi zpochybnili a jeho existenci před věřícími zamlčeli. Lucia ho popsala následovně:
"
Panna Maria roztáhla ruce a z jejích prstů vytryskla záře, která jakoby prorazila hlubiny země. Zdálo se, že odraz záře pronikl do země a viděli jsme jakoby moře ohně, ďáblů a duše, jakoby byly průsvitným uhlím černé nebo bronzové barvy, ale s lidským vzezřením. Duše se v tomto požáru vznášely, zvedané do výšky s plameny, které ale pak znovu padaly na všechny strany, podobné jiskrám ve velkých požárech. Byly bez váhy a rovnováhy. Křik, sténání bolestí, zoufalství způsobovaly hrůzu a třesení. Pod vlivem tohoto vidění jsem zoufale vykřikla. Slyšeli to všichni okolostojící. Ďáblové se rozlišovali tím, že měli hrozné a ošklivé rysy strašných a neznámých zvířat. Ale byli průhlední, jako to rozžhavené uhlí. Byli jsme tak ustrašení, že jsme zdvihli oči k Panně Marii a prosili o pomoc."
Toto potvrzení existence Pekla a potvrzení množství duší do něj padajících je varováním pro ty, kteří by chtěli zlehčovat nebo i popírat, že mnohé duše budou zatraceny. Může to být zároveň chápáno i jako varování pro všechny kněze, kteří neříkají svým ovečkám o hříchu a zatracení tak, jak to vždy učila Katolická církev. Jestli zároveň uznávají zjevení ve Fatimě, tak potom je jejich opovážlivost neuvěřitelná.
Druhé tajemství se týkalo událostí 20. století:
"
Viděli jste Peklo, kam se dostávají duše ubohých hříšníků. Aby je zachránil, chce Bůh ve světě zavést úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Pokud lidé udělají, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a bude mír.
Válka se chýlí ke konci. Pokud nepřestanou urážet Boha, vypukne za pontifikátu Pia XI. nová, krutější válka. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že to je velké znamení, kterým Bůh dává najevo, že potrestá svět za jeho zločiny válkou, hladem, pronásledováním Církve a Svatého otce.
Aby se tomu zabránilo, přijdu požádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné svaté přijímání během prvních sobot v měsíci. Pokud lidé splní mé přání, Rusko se obrátí a bude mír. Pokud ne, bude Rusko šířit své bludy po světě a Svatý otec bude muset hodně trpět, různé národy budou zničeny.
Ale nakonec zvítězí mé Neposkvrněné Srdce. Svatý otec mi zasvětí Rusko, to se obrátí a světu bude dopřán na nějakou dobu mír. Portugalsko si zachová svou víru."
Panna Maria varovala, že pokud lidé nepřestanou urážet Boha, tak bude následovat další válka. Stalo se, čili evidentně Boha urážet nepřestali, a to dodnes. Naopak, urážky se neustále stupňují. Co je horší: požadavek Panny Marie, aby bylo Rusko zasvěceno Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, nebyl nikdy skutečně splněn!!! A to i přesto, že Panna Maria si v soukromém zjevení sestře Lucii v roce 1929 na to stěžuje!
"
Nechtěli vyhovět mé žádosti! Jako král Francie (vzpomínka na nesplnění požadavku Božského Srdce Ježíšova) se dají na pokání a přistoupí k zasvěcení, ale už bude pozdě! Rusko už mezitím rozšíří své bludy po světě, vyvolá války a pronásledování Církve. Svatý otec bude muset velmi trpět."
Všichni papežové si našli nějaký důvod, proč nesplnit přesně to, co Panna Maria požadovala.
Zasvěcovali Neposkvrněnému Srdci "svět", "lidský rod", "lidi ve východní Evropě" ale explicitní zasvěcení samotného Ruska se nikdy neuskutečnilo. Panna Maria jasně říká, že "
Bůh ... potrestá svět za jeho zločiny". Toto varování je v příkrém rozporu s náladami v Církvi, které se vynořily v 50. a 60. letech, které zesměšňovaly "proroků zkázy", přinášely atmosféru kompromisu se světem a jsou v ní dominantní i dnes.
Třetí tajemství bylo prorocké a týkalo se budoucnosti velmi temné pro Církev a papeže:
"
Po dvou částech, které jsem již vyložila, viděli jsme po levé straně Naší Paní trochu výš anděla s ohnivým mečem v levé ruce. Šlehal z něj jiskřící plamen, který, jak se zdá, měl zapálit celý svět. Jiskry však zhasínaly při dotyku s jasem Naší Paní, který vycházel z její pravé ruky směrem k němu. Anděl ukazujíc pravou rukou na zem silným hlasem řekl: Pokání, pokání, pokání!"
- "
A v nesmírném světle, kterým je Bůh, jsme viděli:, něco podobného tomu, jak se vidí v zrcadle, když před ním procházejí 'biskupa oblečeného do bílého, měli jsme předtuchu, že je to Svatý otec'. Jiní různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmý vrch, na jehož vrcholu byl velký kříž z hrubých kmenů, jako by byly z kůry korkového stromu.
Svatý otec, spíše než tam přišel, přešel přes velké město napůl zhroucené a nejistým krokem, ztrápený bolestí a utrpením, modlil se za duše mrtvých, s nimiž se potkával na své cestě. Když přišel na vrchol hory, kleče pod velkým křížem, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něj stříleli z různých zbraní a šípy a stejným způsobem umírali jedni po druhých biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice a různé světské osoby, muži a ženy z různých tříd a postavení.".
"
Pod rameny kříže byli dva andělé. Každý z nich měl v ruce křišťálovou nádobou a do ní sbírali krev mučedníků a ní polévali duše, které se přibližovaly k Bohu."
Přestože se našli optimisté, kteří vykládali toto proroctví jako symbolický popis atentátu na Jana Pavla II., tak text očividně o ničem takovém nemluví. Popisuje masovou popravu papeže, biskupů, kněží i laiků.
Můžeme se tedy oprávněně domnívat, že tyto události nás teprve čekají.
To, že Bůh nemá důvod změnit svůj spravedlivý hněv, se přesvědčujeme každý den. Neuvěřitelné spuštění se lidstva pod úroveň biblické Sodomy nám jasně ukazuje, co můžeme očekávat.
Zjevení Panny Marie v Akitě
Pokračující prohlubování odpadlictví od Boha se projevilo i na dalším varovném zjevení Panny Marie, tentokrát v japonském městě Akita. Panna Maria se zjevila poprvé 6. července 1973 řeholní sestře Agnes Katsuki Sasagawové. V prvním poselství se Panna Maria zabývala spíše individuálními radami pro sestru Agnes, avšak ve druhém poselství z 3. srpna se už Panna Maria vyjadřuje ke stavu lidstva a k Božímu hněvu na lidstvo:
Ve třetím poselství se varování opakuje:
"
Jak jsem ti řekla, když se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec dá dopadnout strašný trest na celé lidstvo. Bude to větší trest než potopa, takový, jakého nikdy nebylo. Oheň spadne z nebe a zničí velkou část lidstva, dobré i špatné, neušetří ani kněze, ani věřící. Ti, kteří přežijí, budou tak sklíčeni, že budou závidět mrtvým."
Pozoruhodné je, že slova tohoto poselství připomínají slova poselství z La Saletty, které se někteří modernisté snaží zpochybňovat. Zdá se, že někteří lidé jsou nepoučitelní. Panna Maria i v Akitě upozorňuje na velký úpadek kléru a víry, ale pokrokáři v Církvi se snaží Církev ještě více "modernizovat". Co na to Panna Maria v Akitě?
"
Modlete se růženec za papeže, za biskupy a kněze. Ďáblovo dílo pronikne dokonce do Církve takovým způsobem, že se kardinálové postaví proti kardinálům, biskupové proti biskupům. Kněží, kteří mě uctívají, budou předmětem pohrdání a jiní kněží jim budou klást překážky. Chrámy a oltáře budou pleněné. Církev se naplní těmi, kteří přijímají kompromisy a ďábel svede mnoho kněží a zasvěcených duší, aby opustili službu Pána. Démon bude zvlášť neúprosný vůči duším zasvěceným Bohu. Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku. Pokud se hříchy ještě rozmnoží co do počtu i závažnosti, nebude pro ně odpuštění."
Nebude pro ně odpuštění - zdá se, že toto varování by roztálo i ledovec a pokud k němu připočteme i zjevení v La Salettě a ve Fatimě, ve kterých se neustále opakují tytéž varování a tytéž popisy úpadku kléru a víry, tak je skutečně těžké pochopit, kde se bere onen optimismus a nadšení pro svět, který nacházíme v současné Církvi.
Jedna věc je však jistá: papež Jan XXIII. sice nikdy neupřesnil, koho měl vlastně na mysli, když mluvil o "prorocích zkázy", kterým odmítá naslouchat, ale jeden prorok zkázy je však lidstvu dostatečně známý - je to Panna Maria.
Ta už 150 let úpěnlivě napomíná a prosí Církev a lidstvo, aby se obrátilo, jinak Bůh nechá na ně dopadnout svůj hněv. Zdá se, že celé lidstvo nechce naslouchat tomuto "prorokovi zkázy" a lehkovážně se oddává dráždění Boží trpělivosti.
Zaslepenost lidstva už pokročila velmi daleko, snad by se dalo říci, že tak blízko u propasti jsme ještě netancovali. Je jen jediný způsob jak se do ní nezřítit: přestat tancovat a rozdávat křečovité úsměvy a padnout na kolena. A pak se pomaličku, aby se nám nezatočila hlava z poznání toho, kam jsme se to řítili, odplazit zpět.
Panno Maria La Salettská,
Panno Maria Fatimská,
Panna Marie Akitská,
oroduj za nás!
Zdroj:
https://www.christianitas.sk/varovanie-z-akity-kardinali-sa-postavia-proti-kardinalom/
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 19. 2. 2021 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 22. 2. 2021; 22. 9. 2024 - 5373 přečtení)
