Zamyšlení nad evangeliem 34. neděle v mezidobí- cyklus C, slavnost Ježíše Krista Krále.
Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Nad ním byl totiž nápis: To je židovský král. Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23,35-48)
KRISTUS ZVÍTĚZIL
Krátké vyprávění o tragickém příběhu siláka Samsona.
Dokud měl Samson dlouhé vlasy, měl i svou obrovskou sílu. Když byl ostříhán, stal se obyčejným mužem.
Proč jsem dnes, o slavnosti Krista Krále vyprávěl ten smutný příběh ze SZ? Protože je zde určité podobenství.
V Galileji se objevil nový prorok. Pocházel z Nazareta, tamní občané jej znali jako syna Josefa tesaře a matky Marie. Sám Ježíš až do svého třicátého roku života pracoval v dílně, kterou zdědil po otci. Nyní začíná učit a učí jako ten, „kdo má moc“. Své učení podporuje mnoha zázraky. Lidé v něm vidí slíbeného Mesiáše a čekají na chvíli, kdy se prohlásí králem a obnoví Davidovo království.
Ne všichni ho zbožňují. Mravní vedení národa, farizeové a velekněží jej nenávidí a marně se snaží, aby jej před lidmi zesměšnili, obvinili před římskými úřady. Vždyť je to podvodník! On však učil dále a dělal stále větší zázraky, až se stala nevídaná věc: jeden z dvanácti učedníku jej zradil; Ježíš byl zatčen, nebránil se. Bezmocného ho vláčeli po soudech, tupili, mučili, bičovali, trním korunovali a Ježíš se nebránil. Nakonec vzal na ramena kříž, aby jej donesl na Kalvárii a tam bezbranného ukřižovali. Ježíš visí na kříži, nesmírně trpí a mlčí… Okolo kříže stojí sebevědomě jeho nepřátelé, slaví své vítězství. Posmívají se: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží…“
Někde z povzdálí se dívají s hrůzou na tuto tragédii jeho učedníci a ti, kdo ještě neztratili víru a ptají se: jak je možné, že ten, kdo dělal takové zázraky, ztratil svou sílu, dal se zatknout a dal se ukřižovat? Kde byl zdroj jeho síly jako kdysi u Samsona, a kdo zničil tento tajemný, zázračný zdroj?
Nevyjádřili všechny ty pochybnosti učedníci, utíkající do Emauz? V těch tragických hodinách všichni zapomněli, že Pán Ježíš nejednou mluvil o svém utrpení a postupné smrti, mluvil však i o svém zmrtvýchvstání. Až budu vyvýšen na kříži, všechny přitáhnu k sobě. Skutečně, Spasitel vítězí již na kříži. První: pokání lotra na kříži: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Setník pod křížem vyznává: vpravdě, tento je Syn Boží. Maří Magdalena.
Ježíš neztratil jako Samson svou zázračnou moc. Jako Spasitel kráčel cestou, kterou jen pomalu chápali apoštolové a učedníci. Teprve Duch Svatý dovršil poznání poslání Ježíše Krista.
Nápis na kříži: „Toto je židovský král“ byl překonán, Ježíš je Králem králů, je kosmickým Králem.
Když dnes oslavujeme Krista Krále, oslavujeme především ukřižovaného Krále, který zvítězil nad hříchem i nad ovocem hříchů, nad smrtí. Díváme se na kříž, ale vidíme nebeskou slávu Toho, který svou moc ve chvíli utrpení neztratil, ale ji pomnožil!
Obnovme naši víru, lásku ke Kristu. Kéž Ježíš kraluje v naších duších, v naších rodinách, kéž kraluje v celé společnosti!
