Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 18, 18) přináší podobenství, kterým Ježíš názorně povzbuzuje k vytrvalosti v modlitbě.
Ježíš v podobenství využil ironii, neboť příkladem správného chování je nega-tivní postava - nespravedlivý soudce. Nedejme se však splést. Podobenství nevyzdvihuje nespravedlnost soudce, ale neúnavnost vdovy.
Pokud jsou lidé vytrvalí, když jde o lidské záležitosti i tam, kde okolnosti tomu nenasvědčují, o co více bychom se měli jako věřící obracet s naprostou důvěrou na nebeského Otce.
Vytrvalost
I toto podobenství patří mezi ty, která jsou postavena na výrazném protikladu, což je oblíbený styl Lukášova evangelia (Samaritán, chudá vdova, Lazar, celník). Důvodem, pro který Lukáš zařadil toto Ježíšovo podobenství do svého evangelia, byly různé zkoušky a pronásledování prvních křesťanů, jejichž vytrvalost mohla být ohrožena. Slova z podobenství adresovaná jim a patří nám: "
A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí, a nechal by je dlouho čekat?" (Lk 18, 7)
Indikátor spravedlnosti
Soudci v té době bydleli pouze ve městech a patřili mezi městskou elitu. Bát se Boha a lidí je znakem dobrého chování. Soudce je však přesným opakem dobrého chování. Po smrti manžela bylo zvykem, že majetek muže připadl manželce, ale stávalo se, že rodina zesnulého manžela se ulakomila na majetek. Zdá se, že to je důvodem, pro který vdova prosí soudce, aby se jí zastal a dostala se k pozůstalosti po manželovi.
Podle Starého zákona vdova, sirotek a cizinec byli ve zvláštní Boží péče, protože nemají lidskou oporu. Byli indikátorem sociální péče (Ex 22,21-24; Dt 24,17-18!). Podle pozdějších židovských předpisů z 2. až 5. stol. po Kr. měli být při soudních sporech přítomni alespoň tři soudci, aby se zabránilo úplatkům. Vždy to nebylo dodržováno a malé kauzy řešil jeden soudce, což vedlo k vybírání úplatků.
Důvodem změny soudcova postoje není to, že by uznal právo vdovy, ale její neústupnost. Nelze předpokládat, že vdova by ho mohla udeřit po tváři. Spíše jde o obrazné vyjádření - bude ho unavovat do omrzení. Charakteristika, kterou je soudce popsán, za běžných okolností vylučuje očekávání, že by vdova mohla uspět se svou prosbou. Stane se něco neočekávaného, ale ne zcela nemožného, že soudce se jí ujme.
Bůh je pro křesťany Otcem a spravedlivým Soudcem, proto by nás měla vždy provázet jistota, že určitě vyslyší naše volání.
Otázky k zamyšlení
* Snažíš se být v životě skutečně spravedlivý k druhým? Neděláš rozdíly?
* Jsi v modlitbě vytrvalý? Předstupuješ pravidelně v modlitbě před Pána jako před svého Otce? Nebo se modlíš, jen když něco potřebuješ?
* Nestala se pro tebe modlitba jen formalitou, od níž nic neočekáváš, ale vykonáváš ji ze zvyku?
* Máš bázeň před Pánem, která tě vede k pokoře a ke službě? Jsi připravený na druhý příchod Páně?
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 18. 10. 2019 naleznete
zde
