Zajímavé...

Pastýřský list českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila k 24. neděli v mezidobí

Vlastimil Kročil, foto: Draceane, CC BY-SA 4.0, commons... "... Rád bych se spolu s Vámi, bratři a sestry, zamyslel nad tímto momentem z dnešního evangelia o marnotratném synu, ale z trochu jiného úhlu pohledu, než je obvyklé."
Nejen o hledání Boží vůle, stvoření, přirozenosti, vztazích, manželství a rodině...





Milí diecézané, bratři a sestry v Kristu Ježíši, našem Pánu!

Skončilo letní období dovolených a prázdnin, pro děti a mládež začala škola. Téma školy se však v jistém slova smyslu dotýká nás všech, mladších i starších. Všichni jsme totiž ve „škole Božího slova“, když mu nasloucháme a učíme se podle něj žít. O 24. neděli v mezidobí zaznívá jeden z nejkrásnějších úryvků evangelia, kde se v několika různých obrazech vyjevuje Boží dobrota, láska a milosrdenství. Zcela jednoznačně působí nejsilněji to poslední podobenství, kdy máme před očima milosrdného otce, jehož láska nezná hranic, ale současně tam vidíme i marnotratného syna, který se sám musel rozhodnout, dříve než vyslovil: „Vstanu a půjdu k svému otci“(Lk 15,8). Jak aktuální je příběh marnotratného syna a jak blízký je i nám ve chvíli, kdy na nás doléhá pokušení a chceme mít svůj „podíl z majetku“ i my, abychom si pak šli svou vlastní cestou do jakési vzdálené a neznámé země. Rád bych se spolu s Vámi, bratři a sestry, zamyslel nad tímto momentem z dnešního evangelia, ale z trochu jiného úhlu pohledu, než je obvyklé.

To, že jsme na tomto světě, že žijeme a dýcháme, není náhoda. Člověk nestvořil sám sebe,[1] naše existence je nezaslouženým Božím darem.[2] Je to Bůh, kdo stvořil člověka v jeho přirozenosti[3] jako vrchol a nejdokonalejší dílo veškerého stvoření. Člověk tak svojí důstojností převyšuje všechno ostatní a to zvláště tím, že má rozum, ale že má i nesmrtelnou duši,[4] o jejímž trvalém osudu si sám a svobodně rozhoduje na základě svých vlastních skutků.[5] V dějinách spásy ovšem nikdy nelze opomenout jeden zcela zásadní moment. „Když se naplnil čas“ (Gal 4,4), přirozená důstojnost člověka byla nadpřirozeně potvrzena a pozdvižena skutečností vtělení: věčné Slovo, které „bylo na počátku u Boha a které bylo Bůh“, přijalo lidskou přirozenost, „stalo se tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14).

Jednou farizeové přednesli Ježíšovi ožehavé téma manželské rozluky a on je – jakožto nejvyšší Učitel – neváhal odkázat na počátek Boží vůle při stvoření. Tak bychom ani my neměli váhat a své, mnohdy palčivé otázky, bychom měli konfrontovat s Boží vůlí. V první knize Mojžíšově tak můžeme číst mimořádně důležitá slova: Bůh stvořil člověka jako muže a ženu“ (Gn 1,27); od počátku se tedy uskutečňuje lidská přirozenost jako přirozenost muže a jako přirozenost ženy. Jejich odlišnost a vzájemné doplňování jsou zakotveny v samotné lidské přirozenosti a týkají se všech jejích rozměrů,[6] které nelze vytrhovat z kontextu, jakoby šlo o zcela nezávislé skutečnosti. Vedle přirozených aspektů a projevů mužství a ženství, existují nepochybně i jiné aspekty kulturně, dobově či jinak sociálně podmíněné, avšak z křesťanského hlediska by bylo zavádějící prohlašovat toto nejzákladnější rozlišení obou pohlaví za pouhý „stereotyp“, za jakýsi sociální konstrukt či něco, co lze jednoduše změnit.[7]

Pro plné pochopení pravdy o lidské přirozenosti je třeba vzít v úvahu i hluboké zranění prvotním hříchem,[8] kterým je narušen Bohem daný řád i harmonie celého stvoření. Toto narušení, které se projevuje sklonem člověka ke hříchu či v jiných formách zla a utrpení,[9] zasahuje i lidskou sexualitu, která může být zdrojem pokušení, zvláště pak, dojde-li k jejímu nezřízenému užívání.[10] V současné době jsou rozšířené snahy prohlašovat za přirozené či za „variantu normy“ všechny možné sexuální tužby a subjektivní prožívání vlastního pohlaví a to s odůvodněním, že je to vrozené a tudíž i přirozené. Je však zapotřebí se také ptát, zdali je to v souladu s tvůrčím plánem Božím.[11] Pochopitelně, člověk si může demokraticky nastavit taková měřítka a takové zákony, v jejichž jménu – tedy podle práva a zaručené svobody – může jít dokonce i proti životu![12] I když si člověk myslí, že může všechny zákony měnit – zůstává jeden jedinečný zákon stále platný – a tím je zákon Boží.[13] Je to neměnný a přirozený řád daný Hospodinem, Bohem a Stvořitelem, který jako jediný dokáže učinit člověka skutečně šťastným a svobodným. On, Bůh, jako milosrdný otec vyhlíží a čeká, kdy už konečně spatří svého marnotratného syna, jak se vrací se slovy: „Vstanu a půjdu k svému otci“ (Lk 15,8).

Snaží-li se člověk naplňovat Boží zákon a respektovat Boží řád, dotýká se posvátna,[14] neboť i sexualita sama je v podstatném ohledu posvátná.[15] Vzájemně se doplňující vztah mezi mužem a ženou, směřující k bezvýhradnému, dokonalému a neodvolatelnému vzájemnému sebedarování,[16] přece sám Kristus povýšil na svátost [17] a učinil jej znamením a účastí na společenství s Bohem, [18] který je pramenem života a lásky. Manželská láska muže a ženy svojí povahou směřuje k bezprostřední a intimní účasti na Božím stvořitelském díle,[19] když se podílí na jeho lásce a tvůrčí moci.[20]

Komplementarita muže a ženy je navíc klíčová v jejich roli otce a matky: dítě pro svůj zdravý rozvoj potřebuje nejen mužský a ženský vzor, ale také harmonickou souhru těchto odlišných, avšak navzájem se doplňujících rolí ve stabilním rodinném prostředí, založeném na bezvýhradné manželské lásce.[21] Vztah muže a ženy, manžela a manželky, proto rozhodně nelze chápat jako vztah mocenský, kdy jeden ovládá druhého; jinak ztrácí smysl manželský slib vzájemné lásky, úcty a věrnosti.[22] Rodina vyrůstající ze správně pochopených rolí muže a ženy rovněž není pouhou společenskou konvencí, kterou lze svévolně změnit či předefinovat: je to instituce zakotvená v samotné Bohem darované lidské přirozenosti,[23] která je tím jedinečným přirozeným prostředím pro předávání života a výchovu dětí.[24]

Každý máme určitou odpovědnost, ale jak je zřejmé, zvlášť velkou odpovědnost mají rodiče vůči svým dětem. Chtěl bych proto právě Vás, milí rodiče, ujistit svou modlitbou a zároveň Vás i povzbudit, abyste také pamatovali i v tomto školním roce – vedle zájmových kroužků pro své ratolesti – i na výuku náboženství. I když se to nemusí tak jevit, tato výuka je velmi důležitá pro lidský a duchovní růst Vašich dětí; jsou to pevné základy, na kterých lze stavět šťastný a spokojený život.

Drazí diecézané, mějme všichni před očima dobrotu milosrdného Boha, jak nám ho představuje Ježíš v podobenství o marnotratném synu a dobrotivém otci, a nechme se obnovit jeho milosrdnou láskou. K této zkušenosti Vám všem ze srdce žehnám!

+ Vlastimil, biskup českobudějovický


Poznámky k textu:

keny, CC0 Creative Commons, pixabay.com


[1] Žl 100,3;
[2] KKC § 355-356, § 1700-1701; srov. KKC § 50, § 1066.
[3] KKC § 362-365.
[4] Gn 2,7; Mk 12,28-34; 1Jan 4,16; Jan 17,3; KKC § 366: „Církev učí, že duchová duše je bezprostředně stvořena Bohem – není tedy ‚zplozena‘ rodiči…“
[5] KKC § 1700-1706, § 1731-1738;
[6] Gn 2, 18-24; KKC § 2332: „Pohlavnost ovlivňuje všechny stránky lidské osoby v jednotě jejího těla a její duše.“; Familiaris consortio 11: „Sexualita, při níž se muž a žena navzájem darují úkonem, který je vlastní a vyhrazený manželům, naprosto není něco čistě biologického, ale týká se nejvnitřnějšího jádra lidské osoby jako takové.“; srov. Familiaris consortio 13: „Manželská láska … zahrnuje všechny stránky osoby. Týká se těla a pudů, síly citů, smyslů, touhy ducha a vůle.“; Gaudium et spes 49; KKC § 1643.
[7] Srov. Katecheze papeže Františka na gen. audienci, nám. sv. Petra, 15. 4. 2015: „Moderní a soudobá kultura otevřela nové prostory, nové svobody a nové hloubky obohacující chápání této různosti. Zavedla však také mnoho pochybností a spoustu skepse. Například se ptám, zda takzvaná genderová teorie není také výrazem frustrace a rezignace, která hodlá smazat pohlavní různost, protože se s ní již nedovede konfrontovat. A hrozí nám, že uděláme krok zpět. Odstranění této různosti je totiž problém, nikoli řešení.“
[8] Gn 3, 1-24; Řím 7, 19-24; KKC § 379.
[9] Gn 3, 16-22; KKC § 400, § 1707.
[10] KKC § 1607: „Tento nepořádek … nevyplývá z přirozenosti muže nebo ženy, ani z povahy jejich vztahů, nýbrž z hříchu. První hřích – přerušení styků s Bohem, má jako první důsledek zlom v původním společenství muže a ženy…“
[11] Srov. KKC § 2331-2359; Řím 1, 21-27.
[12] Poselství Svatého otce k postní době 2019 kap. 2: „Když opustíme zákon Boží, zákon lásky, prosadí se zákon silnějšího proti slabšímu.“
[13] KKC § 2351-2359; § 2380-2391; srov. 1 Kor 6, 15-20; 1 Řím 1, 8-27.
[14] 1 Kor 6, 12-20; Casti connubii 80 [83]: „Již pouhým světlem rozumu … dostatečně poznáváme, že již i v přirozeném manželství jest cosi posvátného a náboženského, cosi co nepřistupuje pouze zvenčí, nýbrž co je vrozeno, co není pouze přijato od lidí, nýbrž co tkví v přirozenosti, protože‚ má Boha za původce a protože bylo hned od počátku předobrazem Vtělení Božího Slova. Tato posvátná stránka manželství, úzce související s náboženstvím a svatým řádem věcí, má svůj základ v onom božském původu manželství …; dále v jeho účelu: aby bylo zplozeno a vychováno pro Boha potomstvo a aby i manželé k Bohu přilnuli, navzájem se v tom podporujíce v křesťanské lásce; a konečně v přirozeném úkolu manželství, jak je ustanovil Bůh Stvořitel ve své neskonalé prozřetelnosti, že totiž má býti jakoby cestou, kterou se převádí život, čímž rodiče takřka jako služebníci slouží Boží všemohoucnosti. K tomu přistupuje nová důstojnost ze svátosti, kterou se manželství křesťanů stalo čímsi nevýslovně důstojným a bylo povýšeno k takové vznešenosti, že se jeví Apoštolu‚ velikým tajemstvím, ve všem ctihodným.“
[15] Srov. Jan Pavel II., Teologie těla 9 (14. 11. 1979), 3; Benedikt XVI., Anděl Páně, 27. 12. 2009: „V manželství se muž a žena, stvoření k Božímu obrazu, stávají ‚jedním tělem‘: tj. společenstvím lásky, která plodí nový život. Lidská rodina je v jistém smyslu ikonou Trojice: pro interpersonální lásku, již obnáší a pro plodnost této lásky.“; KKC § 1639: „Opravdová manželská láska je pozdvižena k účasti na božské lásce.“
[16] KKC § 369-373; srov. KKC § 1601-1654; § 2360-2369; Familiaris Consortio 11: „Sexualita … se uskutečňuje opravdu lidským způsobem jenom tenkrát, když je začleněna do lásky, s jakou se muž a žena sobě navzájem až do smrti bezvýhradně zavazují.“ Amoris laetitia 73: „Vzájemné darování sebe, kterým se zakládá svátostné manželství, má kořeny v milosti křtu, jímž se uzavírá základní smlouva každého jednotlivce s Kristem v církvi. Vzájemným přijetím a s Kristovou milostí si snoubenci vzájemně slibují úplné darování se, věrnost a otevřenost pro přijetí života.“
[17] KKC § 1601.
[18] KKC § 2205: „Křesťanská rodina je společenstvím osob, stopou a obrazem společenství Otce a Syna v Duchu svatém. Její plodivá a výchovná činnost je odleskem stvořitelského díla Otce.“
[19] KKC § 1404; KKC § 2366; Familiaris consortio 30: „Plodnost je dar a cíl manželství, neboť manželská láska svou přirozeností směřuje k tomu, aby byla plodná.“; KKC § 1652: „Svou přirozenou povahou jsou manželství a manželská láska zaměřeny k plození a výchově dětí, což je vrchol a koruna manželské lásky.“; srov. Gaudium et spes 48.
[20] KKC § 2367: „Manželé, povolaní předávat život, se podílí na stvořitelské moci a na otcovství Boha.“; Gaudium et spes 50: „Manželé vědí, že plněním úkolu dávat život a vychovávat – což je třeba považovat za jejich vlastní poslání – se stávají spolupracovníky lásky Boha Stvořitele a jakoby jejími tlumočníky.“; KKC § 372: „Tím, že muž a žena, jako manželé a rodiče, předávají svým dětem lidský život, spolupracují jedinečným způsobem na díle Stvořitele.“
[21] Srov. KKC § 2201-2207, zvl. § 2205: „Rodina je výsadní společenství povolané k tomu, aby uskutečňovalo vzájemné dorozumění manželů a svědomitou spolupráci rodičů při výchově dětí‘.“; KKC § 2221n.; Gaudium et spes 52.
[22] Srov. Ef 5, 21-33; 1 Kor 11, 11-12; Kol 3, 18-19; Amoris laetitia 154: Papež František pak k nauce apoštola Pavla o manželství říká: „I když psal v době, ve které vládla patriarchální kultura, v níž žena byla považována za zcela podřízenou muži, přesto učil, že sexualita musí být otázka, o které spolu manželé hovoří.“
[23] KKC §2202: „Muž a žena spojeni v manželství tvoří spolu se svými dětmi rodinu. Tato instituce předchází jakémukoliv uznání ze strany veřejné moci…“; KKC § 2207: „Rodina je základní buňkou života společnosti. Je to přirozená společnost, v níž jsou muž i žena povoláni k tomu, aby se sobě navzájem dávali v lásce a v daru života.“; KKC § 1603: „Důvěrné společenství života a manželské lásky, které Stvořitel založil a vybavil vlastními zákonitostmi, se uskutečňují manželskou smlouvou … Sám Bůh je původcem manželství. Povolání k manželství je vepsáno do samé přirozenosti muže a ženy, jak vyšli z rukou Stvořitele. Manželství není čistě lidské zřízení…“; srov. KKC § 369; KKC § 372; Gaudium et spes 48.
[24] Gn 3, 16-22; KKC § 400, § 1707.

Miroslav Bína


Převzato z https://www.bcb.cz/,
článek vydaný 14. 9. 2019 naleznete zde.

Mons. Vlastimil Kročil, foto: Miroslav Bína, CC BY-SA 4.0, commons...

Sdílet

Související články:
Biskup Stolárik napsal pastýřský list před slavností Všech svatých (02.11.2023)
Biskup Strickland v pastýřském listě: Synoda přinese novoty – musíme je odmítnout, pokud odporují víře. (25.08.2023)
Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha k 245. výročí založení biskupství brněnského - "rodina, farnost, diecéze" (18.01.2022)
Dominik Duka: Pastýřské slovo k následujícím událostem (07.09.2021)
Modleme se za mládež, která teď činí důležitá rozhodnutí, píše arcibiskup Graubner věřícím (31.01.2021)
Vyhánějte zlo modlitbou ke sv. Michaelovi archandělovi - biskup naléhavě žádá věřící (27.09.2020)
PASTÝŘSKÝ LIST českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila k devítidenním modlitbám a ZASVĚCENÍ DIECÉZE PANNĚ MARII dne 13. května 2020 (09.05.2020)
PASTÝŘSKÝ LIST OTCE BISKUPA VOJTĚCHA V DOBĚ PANDEMIE KORONAVIRU COVID-19 (02.04.2020)
Pastýřský list biskupa Jana Vokála: "Učme se milovat a objímat svůj kříž!" (28.03.2020)
Arcibiskup Graubner v listu varuje věřící před schizmatickými společenstvími (16.11.2019)
Pastýřský list arc. Jana Graubnera k problému sexuálního zneužívání (27.05.2019)
SPOLEČNÝ PASTÝŘSKÝ LIST ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BISKUPŮ KE DNI MODLITEB ZA ÚCTU K POČATÉMU ŽIVOTU (24.03.2019)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera pro dobu postní 2019 (05.03.2019)
Otec biskup píše... (15.12.2018)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k Adventu 2018 (02.12.2018)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera - Letnice 2018 (20.05.2018)
SPOLEČNÝ LIST BISKUPŮ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH DIECÉZÍ KE SCHVALOVÁNÍ TZV. ISTANBULSKÉ ÚMLUVY (12.05.2018)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera - Velikonoce 2018 (05.04.2018)
PASTÝŘSKÝ LIST KARDINÁLA DOMINIKA DUKY OP K NOVÉMU ROKU 2018 (22.02.2018)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera pro První neděli postní 2018 (18.02.2018)
Pastýřský list: "Není snadné žít jako křesťan" + Život Cirkvi vo svete 7/2018 (16.02.2018)
Rožňavský biskup Stanislav Stolárik: Prosme Svatou rodinu o ochranu pro rodiny (06.01.2018)
Pastýřský list Konference biskupů Slovenska na První adventní neděli - O katolické identitě (03.12.2017)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k první neděli adventní 2017 (03.12.2017)
Pastýřský list biskupů Slovenska k (+) zasvěcení Slovenska Božskému Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Panny Marie (09.07.2017)
Pastýřský list otce arcibiskupa J. Graubnera:POZVÁNÍ NA CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE V OLOMOUCI 2017 (19.03.2017)
Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera pro první neděli postní (05.03.2017)
Slovenští biskupové: Lékem na morální nemoci lidstva je pokání (10.01.2017)
Pastýřský list arcibiskupa Graubnera k Vánocům 2016 (25.12.2016)
Biskupové Slovenska v pastýřském listu: Věnujme neděli Bohu a své rodině (27.11.2016)
PASTÝŘSKÝ LIST OTCE BISKUPA VOJTĚCHA K ADVENTU (27.11.2016)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k volbám 2016 (07.10.2016)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k zahájení školního roku 2016 (05.09.2016)
Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera pro slavnost Zmrtvýchvstání Páně 2016 (27.03.2016)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera pro 1. neděli postní (15.02.2016)
Pastýřský list arcibiskupa Graubnera k adventu 2015 (25.01.2016)
Pastýřský list arcibiskupa Graubnera k Vánocům 2015 (24.12.2015)
KBS v pastýřském listu zve na Národní pochod za život (05.09.2015)
Společný pastýřský list biskupů (14.06.2015)
SPOLEČNÝ PASTÝŘSKÝ LIST BISKUPŮ (14.06.2015)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k výročí konce války (03.05.2015)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera - Velikonoce 2015 (04.04.2015)
Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera pro první neděli postní 2015 (26.02.2015)
Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha na začátku postní doby (22.02.2015)
Poselství svatého Otce u příležitosti XXIII. světového dne nemocných (10.02.2015)
Pastýřský list biskupů Slovenska k národnímu referendu o ochraně rodiny dne 7. února 2015 (06.02.2015)
Vladyka Babjak vyzývá k účasti v referendu, mluví také o věznění rodičů (19.01.2015)
Biskup Bober: Pastýřský list na Neděli Svaté rodiny 2014 - Noc je nejtemnější před východem slunce (09.01.2015)
Pastýřský list Konference biskupů Slovenska na První adventní neděli 2014 (30.11.2014)
Pastýřský list biskupa Daviese: Nezapomínejme na své křesťanské základy (11.11.2014)
Španělská biskupská konference: List proti RODOVÉ IDEOLOGII (04.11.2014)
LIST ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BISKUPŮ O POMOCI TRPÍCÍM KŘESŤANŮM (26.10.2014)
Veďte děti k tomu, aby z nich byli Boží přátelé (18.10.2014)
Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera: obrana instituce rodiny (05.10.2014)
Pastýřský list (1. 12. 2013): Biskupové Slovenska jdou společně do boje za Kulturu života! (05.09.2014)
Prohlášení Konference biskupů Slovenska k šíření rodové ideologie (gender) (25.06.2014)
Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera - Letnice 2014 (04.06.2014)
Velikonoční pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera (20.04.2014)
Pastýřský list pro první neděli postní 2014 (17.03.2014)
Pastýřský list prešovského arcibiskupa metropolity Jána Babjaka (10.01.2014)
* ROK SEDMIBOLESTNÉ PANNY MARUIE
* Pastýřský list biskupů Slovenska na Slavnost Bohorodičky Panny Marie (1. ledna 2014)
(07.01.2014)
* Trestní oznámení podané na biskupy katolické církve
* Fico píše biskupům: BUĎTE TICHO!
(01.01.2014)
Pastýřský list Mons. Jana Baxanta pro Nový rok 2014 L.P. (31.12.2013)
Dopis Polské biskupské konference (30.12.2013)
Pastýřský list o. arcibiskupa J. Graubnera - Vánoce 2013 (25.12.2013)
Pastýřský list arcibiskupa Graubnera k adventu 2013 (08.12.2013)
REAKCE NA PASTÝŘSKÝ LIST KBS: Nehaňte moje biskupy! (04.12.2013)
Pastýřský list kardinála dominika Duky k volbám (22.10.2013)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera k volbám 2013 (06.10.2013)
Pastýřský list biskupů Slovenska k Národnímu pochodu pro život (22. 9. 2013) (20.09.2013)
Pastýřský list arcibiskupa Jana Graubnera na slavnost Seslání Ducha Svatého 2013 (19.05.2013)
Pastýřský list k postní době (12.02.2013)
Pastýřský list k Roku Eucharistie (03.12.2012)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 18. 09. 2019 | 2923 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.bcb.cz
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace