Díky panu Milanu Větříčkovi z Vranova nad Dyjí, který se začal zajímat o zvláštní sochu pod hradem Bítov, směrem ke starému Bítovu, se podařilo vypátrat, to co může zaujmout i další.
Dnes, kdy ze slavné výletní obce Bítov pod hradem, který jí kdysi dal název, zůstaly jen základy staveb na dně vranovské přehrady, se cestou v podhradí vydávají lidé převážně jen na procházku, aby si tu směřujíce k vodě oddechli a nasáli spolu s čerstvým vzduchem také něco z přítomného závanu historie. Sejdeme-li až tam, kde končí budovy jižního křídla hradu, cestu nám přehradí otevřená kamenná brána, na níž stojí psáno RESTRUXIT HENRICUS COMES DAUN – MCCCLXIII. Vejdeme-li dále, otevře se před námi najednou zcela nečekaně pohled vzbuzující úžas. Vidíme nad sebou padat postavu v klerice, kterou zachraňuje letící anděl. Umělecký účinek barokního sousoší nás strhne svým podmanivým dramatem. Kámen tu ožívá a hlasitě mluví. Naši předkové nás tu naléhavě vyzývají:
„Sta viator! - Zastav se poutníče! Přináším poselství z dávných dob, kdy výsadou umělců bylo chválit Boha. Zde toto místo, kam nyní osud zavedl tvoje kroky, pod skalami, na nichž spočívají dějiny hradu Bítova, zde tedy toto místo, kde nyní stojíš ty, bylo poctěno býti svědkem zázraku, jenž přesahuje naše chápání, odehrál se tu podivuhodný Boží čin.“ Poté nám zašlý latinský nápis z věky zbroušeného podstavce začíná tajemně vyprávět:
"LÉTA PÁNĚ 1738 V PRVNÍ ČERVNOVÝ DEN NA SVÁTEK NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE DOŠLO K UDÁLOSTI, KVŮLI KTERÉ BYLA PODLE SLIBU POSTAVENA TATO SOCHA KE CTI ANDĚLA STRÁŽNÉHO. NÁSLEDUJÍCÍ ROK MĚ NECHAL VYTESAT Z NAMÁHAVĚ OPRACOVANÉHO KAMENE SLUŽEBNÍK BOŽÍ JAN STALLHOFER, FARÁŘ KDOUSOVSKÝ, PŘI PĚŠINĚ, KTERÁ ODBOČUJE Z CESTY. POSTAVENO TÍM, KDO BYL AŽ U SAMÉ VODY UCHRÁNĚN JISTÉ SMRTI ZA PŘISPĚNÍ SVÉHO ANDĚLA STRÁŽCE. PROTO AŤ TRVÁ ČEST A SLÁVA ANDĚLU STRÁŽNÉMU."
Podrobnosti zázraku, které staletí stačila vymazat z písemných pramenů, zachytila paměť místních obyvatel v tradované legendě: „Kdousovský farář, důstojný Pater Jan Stallhofer, jel toho léta na koni z návštěvy od zdejších šlechticů na hradě. Na cestě se těsně před ním pohnul had, kůň se lekl a faráře shodil.“
Jak přesně pád probíhal, to historické zmínky ponechávají naší fantazii. Podstatou zůstává, že důstojný pán nějak uklouzl ze skály, spadl a přesto se zachránil.
Jako věřící katolíci dobře známe, jakými neviditelnými cestami Andělé Strážní na Boží příkaz pomáhají i nám – ať už jde o výjimečné události jako je např. záchrana života, anebo o dobrá rozhodnutí v každodenních běžných situacích, které mohou být v konečném účtování před Božím soudem i více důležitá. A proto nás s vírou v naše Anděle Strážce patření na toto krásné sousoší naplňuje radostí a nadějí.
P.S.
Na podstavci sochy je latinský text ze tří stran obtížně přeložitelný. Výběr tohoto textu je vlepen na zadní straně bítovské farní kroniky z let 1766 - 1891. (vypátral Mons. Jindřich Bartoš)
