Poznámka editora originálu: Následující text je první částí hloubkové eseje autora a malíře
Michaela D. O'Briena o nadcházející
Great Apostasy (Velkém odpadlictví). Celou esej si můžete přečíst
ZDE.
"Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?" (Lk 18, 8).
Podobně, jako žádná generace, ani my si nedokážeme, i navzdory svým představám, celkem reálně představit "blízkou budoucnost". Proto nás neustále pokouší odmítat teologii historie a eschatologii zjevení (nauka o posledních věcech člověka) jako myšlenkové konstrukce, vyprodukované iracionálním strachem, nebo limitované plamennými analýzami současné situace; zkrátka cyklus, který se víceméně pravidelně opakuje bez konce, a který nikdy nepřinese slibovanou celosvětovou katastrofu. Podle Krista v evangeliích, v Knize Zjevení, podle listů sv. Petra, Pavla a Jana, podle proroků Starého zákona, jakož i podle církevně schválených soukromých zjevení, které za posledních 150 let nabíraly na množství a intenzitě, se přibližuje čas, kdy se všechny spekulativní scénáře vypaří tváří v tvář reálnému a konečnému ohrožení celého lidstva. Tehdy se budoucnost stane přítomností. A její předehrou bude
apostaze (odpad od víry) bezprecedentních rozměrů. Vskutku, tato apostaze se den co den šíří kolem nás. Její vyvrcholením bude Hospodinův den, den ohně.
Blahoslavený kardinál John Henry Newman prorocky psal v množství svých kázání o blízké budoucnosti, ke které se schylovalo již za jeho časů:
"
Vím, že každá doba je riziková a nebezpečná a že v každé takové době existují lidé, žijící na oslavu Boha a pro potřeby člověka, kteří si však vždy automaticky myslí, že ještě nebylo horší doby než je ta jejich. V každé době však nepřítel duší zuřivě napadá Církev, která je jejich pravou Matkou, a když se mu nepodaří udělat zle, tak jim alespoň vyhrožuje a děsí je. Tyto duše v každém čase podstupovaly mimořádné zkoušky, jaké jiní neznali. Pokud jde o toto, připouštím, že křesťané v určitých dobách podstupovali určité specifické nebezpečí, se kterým se v této době nesetkáváme. I když to připouštím, vůbec nepochybuji, že zkoušky, které čekají nás, by otřásly a vyděsily statečné a odvážné srdce i takových lidí, jako byl sv. Atanáš, sv. Řehoř I, nebo sv. Řehoř VII. I oni o této temnotě hovořili jako o hrozivé vyhlídce do budoucna z jejich pohledu, avšak temnota, která je před námi, se od všech, co byly před ní, liší svou podstatou.
Specifické nebezpečí doby, kterou máme před sebou, spočívá v rozšíření moru nevěrnosti a zrady, o kterém už apoštolové a sám náš Pán předpověděli, že bude nejhorší katastrofou posledních dob Církve. Zatemnění rozumu, typický obraz posledních časů, se již šíří po celém světě." 1
Newmanův přístup byl částečně podmíněn kontextem doby, v níž žil, a také tím, jak chápal neustálé pokušení křesťanů, kterým je dělat kompromisy se spiritus mundi (duchem světa). Bylo mu jasné, že
duch světa se v jeho dnech snaží ještě více útočit proti tomu, co zbylo ze starého křesťanství. A ve svých dalších kázáních jde ještě dál a varuje svět, že ďábelský duch nezadržitelně kráčí vpřed ke konečné konfrontaci. 2
Newman poukazoval na to, že když nastala éra vlažnosti a volnosti mezi věřícími, vždy to byla předehra k pronásledování, a že
závěrečnému pronásledování a útlaku bude předcházet ta největší apostaze v celých dějinách Církve. 3
Existovaly pochopitelně i jiné období apostaze a hereze, jako byla například i ariánské krize, které se zrodily v době náboženského zmatku různého druhu, kdy se civilizovaný člověk snažil vymanit z bahna pohanství.
A právě
v tomto je rozdíl mezi tím, co se objevovalo v minulosti a tím, co se objevuje dnes v celém západním světě.
Civilizace, která dobře zná křesťanství (a která nyní s přehledem ignoruje jak temné může být pohanství), se totiž rozhodla vrátit zpět do bahna a vše, co na této své cestě dolů dělá, nazývá pokrokem, za každým rohem hlásá svůj tragicky zakrnělý koncept svobody a každému ho agresivním způsobem vnucuje.
To, že tato revoluce šikovně
rozvrací zásadní principy civilizace, je jednou z jejích obzvlášť zlověstných charakteristik - jsou to totiž principy, které uznává každá společnost se zdravým rozumem. Je třeba říci, že
do hry vstoupily historické a sociologické faktory, jak bylo rozdrcení důvěry v dobrotivého Boha dvěma nepředstavitelně ničivými válkami, ohrožením nukleární válkou, genocidami, sexuální revolucí a fenomenálním rozvojem nových druhů médií tak mocných, že přehluší naše vědomí, jakož i svědomí, dělajíc si z vůle člověka nástroj k uskutečnění svého cíle, kterým je předefinování nejen významu a smyslu člověka, ale i Reality samotné.
27. listopadu 2017
(... pokračování)
Poznámky:
1 John Henry Newman (1801-1890), Sermon of October 2, 1873 „The Infidelity of the Future“
2 Newman, Tracts for the Times, zv. V, 1838-40, Advent Sermons on Antichrist.
3 I Eusebius z Cézarei, biskup a historik 4. století, ve své
Ecclesiastical History poukazuje na to, že každému velkému pronásledování Cirkve předchádzelo období šírící se vlažnosti a volnosti medi věřícími.
Zdroj:
www.lifesitenews.com,27. 11. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk/spravy,
článek z 28. 2. 2018 naleznete
zde.
