Budou lékaři, kteří to odmítnou, nakonec vyhnáni ze své profese?
Utilitarističtí bioetici roky tvrdili, že výhrada svědomí nemá v medicíně místo. Kanadské soudy dnes začaly zamítat právo lékařů, kteří odmítají zabít své pacienty.
Senát Nejvyššího soudu Ontaria minulý týden rozhodl, že
pokud lékaři nejsou ochotni provádět právní úkony, měli by opustit své zaměstnání.
Skupina pěti lékařů a tří stavovských organizací namítala politiku vydanou lékařským regulačním úřadem v Ontariu (College of Physicians and Surgeons of Ontario, CPSO), že porušila jejich právo na svobodu náboženského vyznání a svědomí vyplývající z kanadské Listiny práv a svobod.
Soudce Herman J. Wilton-Siegel však jménem tříčlenné komise napsal:
"Stěžovatelé sami o sobě nemají právo na lékařskou činnost
vyplývající ze zákona ani z ústavy.
Ti, kteří využívají výhody licence k provádění regulované profese,
musí podléhat regulačním požadavkům,
které jsou zaměřeny na veřejný zájem
a ne na zájmy samotných odborníků."
Spor se týká politiky "účinného doporučení". Lékař, který má námitky proti účasti na provedení eutanázie, k ní nemůže být přinucen. Ale očekává se od něj, že pacienta posune k jinému lékaři, který ochotný k eutanazii je.
CPSO tvrdí, že účinné doporučení je nezbytné "
pro ochranu veřejnosti, na předejití újmy pacientů a na usnadnění přístupu k péči o pacienty v naší multikulturní, multináboženské společnosti. Vede to všechny lékaře k zachování svých profesionálních a etických povinností týkajících se neopouštění a péče zaměřené na pacienta v kontextu veřejného systému zdravotní péče v Ontariu ".
Bez politiky účinného doporučení by byl nestranný přístup "
za různých okolností snížený nebo obětovaný častěji než jen v případech nezahrnutí zranitelných členy naší společnosti v době žádané služby," napsal soudce Herman Wilton-Siegel.
Lidé v odlehlých komunitách mohou požádat o eutanazii. Pokud to jejich lékař odmítne, mohou zbytečně trpět a daňoví poplatníci budou muset uhradit účet na proplacení svědomí tohoto odmítajícího lékaře.
Je pozoruhodné, jak blízko má text soudce Wilton-Siegela k argumentům bioetiků, kteří mnoho let omezovali právo na výhradu svědomí.
V roce 2005 americký právní odborník Alta Charo
popsal výhradu svědomí jako "
nespoutané právo na osobní autonomii za udržování monopolní kontroly nad veřejným dobrem ..., které je zneužitím veřejné důvěry - o to horší, pokud ve skutečnosti nejde o osobní akt svědomí, ale o pokus o kulturní dobývání".
Julian Savulescu z Oxfordu v roce 2006 v magazínu BMJ
tvrdil, že "
pokud výhrada svědomí snižuje kvalitu, účinnost nebo nestrannou nabídku služeb, neměla by být tolerována".
Kanadský bioetik Udo Schuklenk s kolegou v BMJ
napsal, že:
"Pokud lékař v jakémkoliv čase není schopen
pokračovat ve výkonu lékařské praxe
pro jejich - výlučně arbitrární - výhrady ve svědomí,
nic by je nemělo zastavit v tom,
aby opustili svou profesi a vybrali si jiné povolání.
Toto se velmi často stává
ve všech odvětvích a profesích.
Od profesionálů se očekává,
že převezmou odpovědnost za dobrovolné rozhodnutí,
které udělají."
Larry Worthen, výkonný ředitel Křesťanské lékařské a stomatologické společnosti v Kanadě, v reakci na soudní nařízení řekl:
"Od našich členů a jiných lékařů, kteří si uplatňují výhradu svědomí, neustále slýcháme, že doporučení vnímají jako nucení k účasti a že pokud se bude účinné doporučení nadále vyžadovat, nebudou schopni buď žít sami se sebou, nebo setrvat v lékařské profesi."
V případě se určitě odvolají, ale pokud lékaři obhajující výhradu svědomí ve svém úsilí selžou, bude to mít těžké následky.
Lékaři budou po celé Kanadě nuceni vystavovat doporučení na eutanazii. Pokud odmítnou, budou vyhnáni z profese, nebo přinejlepším odsunuti do specializací, v nichž tato otázka nevyvstává, jako je patologie nebo dermatologie.
Nařízení ukazuje, jak rychle po legalizaci eutanazie zaniká tolerance. V rozhodnutí kanadského Nejvyššího soudu v případě Carter, které ji legalizovalo, soud výslovně stanovil, že legalizování eutanazie nevytváří povinnost části lékařů ji vykonávat. Ale dnes po 18 měsících a více než tisícovce úmrtí je výhrada svědomí ohrožena.
Též to ukazuje, jak zranitelné mohou být argumenty založené na náboženství. Stěžovatelé tvrdí, že doporučení pro pacienty porušují jejich právo na náboženskou svobodu. Ačkoli je to pravda, je to základem výhrady svědomí? Jako minulý rok v magazínu
Canadian Medical Association Journal upozornilo několik lékařů, "
jelikož každé odmítnutí léčby vyplývá z etického přesvědčení, že cílem léčby je poskytnout uzdravení a zabránit poškození, věcí svědomí jsou všechna odmítnutí lékařského zákroku".
Původní text:
Canadian court Tells doctors they must refer for euthanasia zveřejněné se souhlasem
Mercatornet.com
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 5. 2. 2018 naleznete
zde.
