Výzva Jana Křtitele navrátit se k Bohu a změnit smýšlení je platná pro věřící každé doby. I nás by měla inspirovat, abychom se zamysleli, co nás zotročuje, co nám nedovoluje změnit se a vrátit se k Bohu.
Evangelijní úryvek druhé neděle Adventu (Mk 1, 1 - 8) nabízí úvodní verše Markova evangelia, které tvoří poselství celého spisu. Je to radostná zvěst adresovaná lidstvu o Boží blízkosti v osobě Ježíše Krista, Božího Syna.
Důležitost prvního verše
Žádné ze čtyř evangelií neobsahuje údaj o autorovi, době a místě sestavení spisu. Protagonistou není evangelista, ale Ježíš Kristus. Úvodní verš nabízí nosnou myšlenku celého díla. Je to začátek evangelia.
Výraz evangelium pochází z řeckého slova
euangelion a znamená dobrá, radostná zpráva. V světském chápání znamená zprávu o vítězství, o narození panovníka a jeho vladařských skutcích. V novozákonních spisech má výraz
euangelion čistě duchovní význam.
V prvním verši Markova evangelia neoznačuje název spisu, ale obsah poselství, kterým je samotný Kristus. Osoba oznamovatele se stává centrem samotné dobré správy. V jeho osobě se realizuje Boží spása, Kristus se stává "Emmanuel - Bůh s námi" a to je
evangelium - radostné poselství pro člověka.
Tuto skutečnost vyjadřují ještě i dnes slova, která zaznívají během mše: "
Čtení ze svatého evangelia podle ..." Čili není to Matoušovo nebo Markovo evangelium, ale Ježíšovo. Původním autorem je Boží Syn.
Evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan přijali a nám předali toto Kristovo evangelium, proto je uvedeno důležité slovíčko "
podle".
Pokud má Kristova pravda zaznít z úst hlasatele přesvědčivě, je nezbytnou podmínkou osobní ztotožnění se člověka s evangeliem, tedy se samotným Kristem.
Radost evangelia
Zachovejme si však i původní význam slova
evangelium = radostné poselství.
Jedním ze znaků skutečného přijetí Kristova poselství je upřímná radost z toho, že jsem věřící člověk. Radost, která nebere víru jako břemeno, ale příležitost k plné realizaci lidského poslání.
Papež František nám to připomíná ve své exhortaci Radost evangelia, když mluví o sladké radosti z Boží lásky a o entuziasmu pro konání dobra. Když v nedělní ráno kráčím možná jako jediný z bytovky na mši svatou a uvnitř neprožívám hořkost, protože jsem mohl zůstat v teple bytu jako ostatní, ale naplňuje mě radost, protože jdu na setkání s milujícím Otcem a mými bratry a sestrami ve víře.
Když přikázání Desatera neberu jako seznam toho, co ostatní mohou a já jsem o to všechno zkrácen, ale jako jistou cestu, abych byl já a ostatní kolem mě nejen zdánlivě a na chvíli, ale skutečně a trvale šťastní.
Papež František ve zmíněné exhortaci říká, že jde o opravdovou radost těch, kteří i uprostřed náročných pracovních povinností si dokáží zachovat věřící, štědré a jednoduché srdce (bod 7).
Výstižně to vyjadřuje starozákonní kniha Sirachovcova: "Nedopusť, aby ti unikl radostný den" (Sir 14, 11.14). Nedovolme, aby se z nás stali zahořklí, ulítostnění učedníci, zavření za dveřmi, kterým chybí radostná přítomnost vzkříšeného Krista.
Advent s Janem Křtitelem
Jan účinkoval v Palestině, která byla v 1. století pod nadvládou Římské říše s kultem císaře (osoba císaře požívala téměř božskou úctu). V tomto prostředí připravoval lid na příchod jiného království - království Boha - a nabídl jiné vidění moci: založené ne na nadvládě a vykořisťování, ale na odpuštění a pokání nabídnutém všem.
Janova osoba a jeho poselství byly tak silné, že blízké i vzdálené obyvatelstvo zanechávalo své pohodlné příbytky a přicházelo za ním na poušť.
Řeka Jordán, která Janovi poskytovala vodu ke křtu, je symbolicky i hranicí mezi pouští a zaslíbenou zemí - je symbolem začátku čehosi nového.
Janův křest není svátostí, ale prorockým gestem. Sestával ze dvou protichůdných pohybů - ponoření a vynoření - symbolizuje zásadní změnu: zanechat starého a přijetí nového stylu života.
Janova výzva navrátit se k Bohu a změnit smýšlení je platná pro věřící každé doby. I nás by měla inspirovat, abychom se zamysleli, co nás zotročuje, co nám nedovoluje změnit se a vrátit se k Bohu. Advent je k tomu jedinečnou příležitostí.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 7. 12. 2017 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 14. 12. 2017; 4. 12. 2020 - 3357 přečtení)
