Fra Marinko Šakota pro časopis Glasnik mira č. 11/2015
Když se nyní obrátíme zpět za celým fra Slavkovým životem, napadá nás otázka, kde jsou klíče, kořeny a důvody rozvoje fra Slavka Barbariće k nepřekonatelné velikosti člověka a kněze.
Je nám jasné, že všechno veliké a ušlechtilé v člověku nevzniká samo od sebe, ale má hluboké kořeny. To platí zejména o životech velkých lidí. Když říkám velkých, myslím na jejich skutky, na lidi, kteří způsobem svého jednání jsou vertikála, jsou příkladem druhým, kteří svým přičiněním přispěli pozitivnímu rozvoji světa.
Člověk je podobný stromu. Na strom se nemůžeme dívat izolovaně, ale vždy v kontextu s jeho přírodním okolím. Právě na té půdě, do které byl zasazen a která ho obklopuje a která může být různá, od hluboké a plodné po chudou a kamenitou, závisí jeho rozvoj. I když to může znít divně, je pravda, že i z chudé zeminy může vyrůst strom ohromné velikosti a překvapivé kvality. To se stane, když jeho kořeny prorostou z mělkého povrchu do hloubky. Půda a prostředí, ve kterém se člověk rozvíjí, je dětství. V něm jistě jsou kořeny a důvody také fra Slavkovy pozdější formace.
Kromě dětství činí základ fra Slavkovy osobnosti jeho vlastnost – otevřenost. Byl jako do široka otevřená kniha, ve které se stále nacházely nepopsané stránky nových slov, která si přál vyslovit. Na ty stránky Bůh zapisoval svoje slova, Panna Maria svoje poselství a život mnoho vlastních zkušeností. Všechno to jako semena padalo do široce otevřených brázd jeho srdce a přinášelo různorodé ovoce.
I když byl přetížen nejrůznějšími aktivitami, bohatý zkušenostmi a vědomostmi, stále zůstával hladový nových poznání o Bohu a člověku. Měl jsem dojem, že sebe uváděl do situace člověka, který je před vysokou horou. Když se zastaví na úpatí hory a pohlédne k výšinám, pak pocítí svoji malost, ale právě tu začíná moudrost člověka. Když objeví svoji malost a velikost hory a když v sobě pocítí touhu po vystoupení na vrcholky.
Jeden sám o sobě nevšední, ale velmi důležitý duchovní zážitek, který prožil na Olivetské hoře během studijního putování po Izraeli v období postgraduálního studia ve Freiburgu (1978 – 1982), rozhodně měl různorodý účinek na fra Slavkovu osobnost a spiritualitu. Skoupý na slovo, když se jednalo o něj samotného, poskytl fra Mladenu Hercegovi a Miloně von Habsburg náznaky, že se jednalo o hluboce mystický prožitek Boha. Ucelenou skutečnost, celé stvoření, všechny lidi na světě tehdy fra Slavko prožíval jako symfonii lásky. Všechno, co Bůh stvořil, vypadalo jako překrásná hudba ke slávě Boží.
Milona dosvědčuje, že to byl jeho zásadní prožitek Boha, který na něm zanechal nesmazatelné stopy a vetkal do jeho duše velikou, nesmazatelnou lásku k Bohu a úctu ke každému člověku a celému stvoření. Když víme o tomto a o poznávání znamení svého času a vnímání potřeb, které z toho vycházejí, pro jeho motivovanost, činorodost a maximální využívání času v posledních letech, je nám jasné, že se i v tomto mystickém zážitku skrývají zárodky jeho osobních vlastností a působení.
Velmi důležité je prohlásit, že ten mystický zážitek v Izraeli nebyl počátkem růstu fra Slavkovy osoby, ale spíše jeho prohloubením. U něj nebyly nějaké veliké skoky, ale stálost a návaznost od dětství. Otevřenost novým poznáním v něm vytvářela od dětství disponovanost a motivovanost pro stálý růst, který sytil modlitbou a prací, meditací i akcí. Uvažoval o zákonitostech těla a ducha, ukazoval prací a modlitbou, jak člověk v sobě má spojovat a věnovat potřebnou vážnost a významnost duchovním i hmotným hodnotám.
Převzato z
http://www.medzugorje-dve-srdce-monika-stampfelova.cz/,
článek z 19. 11. 2015 naleznete
zde.
Vzpomínky na Fra Slavka
Marie von Lichenstein:
Fra Slavko byl jistě svatý kněz, to řekla i sama Panna Maria ve svém poselství z 25. listopadu 2000. Bylo cítit, že Pána miluje celou duší a celým životem. Adorace, jak je vedl, to jsem nikdy předtím nezažila, byla tak naplněná pokorou a nevýslovnou láskou k Pánu. To mě velmi dojímalo. Jednou navštívil i naší zemi. Já jsem ho požádala, aby přišel a jemu se podařilo to spojit s cestou na jih Německa. Byl to opravdu mimořádný člověk.
www.medzugorje-dve-srdce..., 19.11.2015
Marija Dugandžić:,/b>
Fra Slavko byl člověk, kterého jsem viděla každodenně jak tvoří a tvoří. Bylo toho mnoho s čím on začal a realizaci a pokračování ponechal druhým, jako i mnoho toho s čím začal. A my jsme se ptali: jak to půjde dál bez fra Slavka? Řekla bych, že to byla fra Slavkova pedagogika: Rozhodoval se začít s něčím o čem druzí neměli odvahu ani snít, svoje nápady zrozené v modlícím se srdci, tak prostě předkládal druhým, že se zdálo být nemožné to odmítnout, pochybovat, nepřijímat... A on viděl mnohem dále a hlouběji než my všichni jeho spolupracovníci dohromady. On byl jako svícen, který svým způsobem života vrhal světlo, jako proud světla před sebe. Jestli jsi chtěl chodit bez klopýtání, když je kolem tma, musel jsi jít tou cestou a téměř nevědomě ho následovat.
Fra Slavko měl srdce, které denně bylo měněno v modlitbách, srdce, které se utvářelo podle Boží vůle přítomností a teplem Panny Marie. Proto mohl a uměl cítit potřeby tohoto světa. Nejdříve pocítil hlad a žízeň mladých lidí po Bohu a umožnil jim setkání s Ním na Mezinárodním modlitebním setkání mládeže, potřebu svých spolubratří kněží po duchovní obnově pod pláštěm Panny Marie, a potom i manželských párů. A teď 15 roků od fra Slavkovy smrti, vidíme zcela jasně, že byl fra Slavko kanál pro Boží záměry, protože všechno to, s čím začal pokračuje dále. A ne jen to, rozvíjí se to do košatého stromu. Právě jako vyrostl z malého hořčičného seménka, které on měl odvahu zasít. Cítím, že fra Slavko svým bdělým a přísným okem bdí nad vším co děláme a svojí přímluvou před Boží tváří napravuje naše slabosti a nedokonalosti, aby duše hladové po Bohu, hladovějící po životu v lásce, míru a pravdě, našly svojí cestu.
Tolikrát jsme svědky velkých milostí, které Bůh vylévá na lidi na tomto požehnaném místě. Zůstáváme beze slov, udivení, někdy nemůžeme ani uvěřit a stále se nám vrací otázka: Odpověděli jsme na výzvu Panny Marie, abychom se stali jejíma vztaženýma rukama v tomto unaveném světě?
(Glasnik mira č.11/ 2015)
www.medzugorje-dve-srdce..., 19.11.2015
