
Dnes máme ve Starém Petříně adorační den. Je to svátek celé farnosti. Proto jsme se zde sešli ke společným modlitbám.
Každý měl možnost v tichu Pánu Ježíši otevřít své srdce.
Slavíme mši svatou.
Několik slov k zamyšlení.
...Ztroskotalý námořník se dostal na ostrov. Modlí se za pomoc. Po čase rozdělá oheň, postaví chýši. Jednou se zdvihne velký vítr, který rozdmýchá oheň, který vše spálí.
Námořník je nešťastný a ptá se: „Proč?“
Za několik hodin připluje veliká loď, spustí člun a muž je po několika měsících zachráněn. Ptá se: „Jak jste mě našli?“ „Viděli jsme kouřový signál.“
Neštěstí se pro člověka stává velkým obdarováním.
Když dnes klečíme před Eucharistií, připomínáme si kříž. Zdá se nám to jako tragedie. Ale pak přichází ráno – naše spása.
Kdy je člověk Bohu nejblíž a Bůh nejblíž člověku? Právě nyní.
Proto dnes ve Starém Petříně se můžeme Kristu klanět, když je kostel otevřen. Ne pro ty, kteří chtějí rabovat, ale pro nás, abychom se zde modlili, chválili a děkovali.
Bůh se dává, abychom se nechali obdarovat.
Kéž to, co Pán dává také přinášíme domů ostatním lidem.
Chvíle klanění a díků.
Kéž nás provází Tvé požehnání.
Bohu díky.