V sobotu ráno jsme po požehnání o. Petra spravující farnost Libochovice vyrazili na další etapu naší pouti. Dnes jsme měli dojít do Kostomlat. Již pár kroků po vyjíti jsme zažili milé setkání.
Potkali jsme pána, který stopoval auto do Klapý, když jsme mu nabídli, aby šel s námi, neváhal a přidal se k nám. Během cesty nás několikrát pozval na občerstvení, které jsme museli odmítnout... Nakonec jsme se spolu v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Klapý pomodlili ranní chvály a následně se rozloučili. Další zastávka byla v Třebenicích, kde nechyběla modlitba u pamětní desky o. Ladislava Kubíčka.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Klapý. Jedna poutnice paní Helena složila heslo na ranní modlitbu:Hned zrána pozdravili jsme v Klapý sv. Jána. Hesla pěší poutě budou v dalším článku. A je nač se těšit.
I letos jsme byli velmi pěkně přijati v Teplé, kde jsme v kapli Navštívení Panny Marie měli mši svatou, kterou celebroval o. Nik. Po mši svaté jsme místními farníky byli pozváni na výborný guláš a další občerstvení...
Otec Nik využil houpačku hostitelů
Kousek od Kostomlat nás zastihl déšť, který jsme přečkali v jedné hospodě, kde téměř všichni rozjímali nad listem Titovi a vymýšleli různá hesla povzbuzující k duchovnímu životu a vztahující se alespoň okrajově k listu Titovi...
Rozjímání nad listem Titovi a následná tvorba hesel
Před 18. hodinou dorazilo 5 poutníků do Kostomlat, zbytek poutníků se vydal na blízký hrad. Večer se k nám připojilo 12 jeníkovských poutníků, kteří se spolu s námi účastnili heslového "maratonu" - tento den byl na hesla nejplodnější....
V neděli ráno jsme se vydali na poslední úsek naší pouti. V Křemýži jsme byli seznámeni s historií místního kostela sv. Petra a Pavla a obohaceni varhanní hrou dr. Vítka Honyse. Po 11. hodině jsme došli do Hudcova, který již patří do jeníkovské farnosti. Zde jsme se po modlitbě a krátkém odpočinku vydali dál do kaple v Lahošti, odkud jsme po bavorských litanií vyšli směr Jeníkov.
Po 13. hodině jsme prožívali vrchol celé poutě - mši svatou v jeníkovském chrámě sv. Petra a Pavla.
Poté jsme se těšili na výbornou polévku připravenou nejen místními farnicemi.
Upravená korouhev manžely Jírovými
A jaká, že byla letošní pouť? Úžasná. Přesto, že nás vyšlo málo - na začátku nás bylo pouze sedm pěších poutníků, postupně počet rostl a v jednom okamžiku nás bylo jako apoštolů - měla tato pouť smysl. Někteří lidé, které jsme během pouti potkávali, nás už znají a snad pravidelně čekají, že letos zase půjdeme. Zažili jsme krátká, ale smysluplná setkání. Stále více jeníkovských se k nám přidává...
A samozřejmě putujeme také za tento kraj. Přidejte se příště k nám.
Děkujeme všem, kteří nám jakýmkoli způsobem pomohli, zvláště pak za velmi pěkné přijetí farníky v Teplé a manželům Vlčkovým a panu Lukešovi, kteří nám během pouti vytváří krásné zázemí.