 JEŽÍŠ JE ODSOUZEN NA SMRT
JEŽÍŠ JE ODSOUZEN NA SMRT
Jako ovce, když ji vedou na porážku, jak beránek je bez hlasu před tím, kdo ho stříhá, tak ani on neotevřel ústa (Sk 8,32 srov. Iz 53,7).
        
Pohleď na Ježíše, který byl lidmi nespravedlivě odsouzen. Zakusil na sobě největší nespravedlnost všech dob. S tím, který byl naprosto bez hříchu, zacházeli jako největším hříšníkem, a on mlčel. Nechal se soudit hříšnými lidmi, dovolil, aby se mu posmívali. Mluvili o něm lži, a on se nebránil. Mohl se snadno obhájit, mohl jim připomenout, co vše pro ně vykonal, a vyčíst jim jejich nevděčnost. On si však zvolil jinou cestu. Nepropadl hněvu ani sebelítosti, nebránil se. Dobře věděl, že jeho důstojnost a vnitřní hodnotu darovanou Bohem mu nikdo nemůže vzít. V té chvíli měl ale možná před sebou všechny ty, kteří v celých dějinách lidstva projdou podobnou zkušeností, což by je mohlo definitivně zatvrdit a postavit proti Bohu. 
Mnohokrát v životě jsme se cítili druhými nespravedlivě souzeni či posuzováni, nepochopeni a nepřijati svým okolím. Nikdo z nás se tomu nevyhne. V té chvíli se nám vždy chce křičet: „ To přece není pravda! To je tak nespravedlivé!“Zakusit na sobě posuzování a odsuzování druhými, nenechat  se jim zranit a ještě odpustit, to opravdu není snadné, zvlášť pokud jsme opravdu neudělali nic zlého. V takové chvíli se většinou cítíme ukřivděni, nepochopeni, opuštěni. Takové životní situace v nás probouzejí hněv, pokoušejí nás, abychom se lidsky obhajovali nebo pomýšleli na odplatu. Jindy nás uzavřou v hořkosti a bezmocné sebelítosti. Téměř vždycky s sebou ale nesou ztrátu důvěry v lidi kolem nás. Někdy dokonce i zranění důvěry v Boha nebo alespoň v jeho služebníky, v církev. 
Ježíš sám na sobě prožil bolest nespravedlivého osočování. Rozumí nám, když prožíváme podobné situace. Svěřme mu svoje zklamání a bolest z posuzování druhých, z jejich bolestných poznámek na naši adresu, z jejich pomluv a nepřijetí. Jen on nám může dát sílu, aby naše srdce neztvrdlo a abychom neztratili lásku a úctu k těm, kteří nám ublížili. On nám také může dát sílu k velkorysosti, abychom neodpláceli stejným zlem. Vždyť i pro nás platí Ježíšova slova:“ Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takou se naměří vám“ (Mt 7,1-2).

 (srov. Jon 4,10-11).