V životě na nás často nečekají jen těžké události, ale také celá těžká období. Realitou života je vždy i konfrontace s vlastní bídou a slabostí. Krize není trest, ale cesta, je to normální proces na cestě růstu a zrání. Zkušenost vnitřní nejistoty, ze které ale nemusíme vždy dobře vyjít. Člověk najednou prožívá vnitřní nespokojenost s druhými i s Bohem, zklamání a únavu ze života, rozčarování ze sebe, pokušení rezignace nebo naopak rychlých řešení a útěků, ať už do jiných vztahů, do vztahů bez závazků, do osobního aktivismu či aktivismu v církvi...
Celý text zde...
