Nemôžem súhlasiť s tvrdením, že máme nesmrteľnú dušu. Nikde v Písme to nečítam,....práve naopak. Všade sa píše ,že ľudská duša je smrteľná,zničiteľná. V Písme nevidím ani jeden priamy ,alebo nepriamy text,ktorý by tvrdil ,že smrť človeka niečo prežíva. Presne opačne sa píše v Písme,....že po smrti nemôžme nič robiť. A všetko spočíva v našej nádeji na vzkriesenie. Sami priznávate na mnohých miestach,že daná náuka o nesmrteľnej duši, bola prevzatá z pohanskej/Gréckej/ filozofie, a tak neviem,ako sta prišli k danému tvrdeniu,že máme nesmrteľnú dušu? Kde to tvrdí Písmo?

“Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.“ (Mt 10, 28) „Ježíš mu odpověděl: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23, 43) Výše uvedené verše jsou jedny z dalších, které v Písmu svatém nacházíme a ukazují, že i když tělo je již mrtvé, duše žije dál. Např. v jaké jiné formě by lotr, kterému Pán Ježíš říká: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23, 43) mohl v ráji být než ve formě lidské duše, vždyť lotrovo tělo, zemřelo na kříži. Přečtěte si také příběh o Lazarovi a boháčovi, kde Lazar touží po nebi a v jaké formě by mohl toužit po nebi než v podobě lidské duše, vždyť jeho tělo zemřelo.Tyto texty jasně ukazují: tělo zemře, ale po smrti lidská duše nějak žije a dle svých zásluh dostane odměnu,neumírá zároveň s tělem, ale žije dál ve věčnosti a podle toho jak žila dostane se jí odměny: buď v nebi, pekle nebo dočasně v očistci, kde se připravuje na vstup do nebe.