Výlet do Litmanové, Hrebienok a Levoče po tříkrálové sbírce v Zábrušanech
Když jsme úspěšně dokončili tříkralovou sbírku na severu Čech, moje dovolená nadále pokračovala. A už v sobotu po společném odpoledním obědě na faře v Jeníkově, jsem se s Danou vypravil na cestu do Prahy, kde jsem na hlavním nádraží strávil několik hodin čekáním na RegioJet směr Poprad, který odjížděl až v 21:38 hod. No nebyl jsem do pozdních večerních hodin na nádraží hodně let, ale byl jsem nemile překvapený, kolik lidí pochybného jednání a původu se tam nachází. Tak jsem radostně pookřál, když vyskočilo konečně nástupiště, ze kterého vlak pojede. Samozřejmě z úsporných důvodů, jsem zaplatil třídu standard a doufal, že budu mít super spolucestující. To se nevyplnilo a za Kolínem, jsem si doplatil pár euro do business a tam už se dalo i v poklidu zavřít oči a trochu se prospat. Po příjezdu do Popradu v 04:46, jsem opět čekal téměř dvě hodiny na spoj, který mně dovezl do města Stará Lubovňa a odtud, jelikož byla neděle, bylo nutné použít služby taxi a nechat se popovézt až na poutní místo Litmanová (Hora zvír).
Opět tu byl takový chladný mlhový opar, ale oproti mé návštěvě před třemi lety o hodně živěji. Tak jsem zašel do kaplnky zjevení poděkovat Panně Marii za vše co jsem poslední týden prožil a za její každodenní ochranu. Jelikož toto poutní místo patří Řeckokatolické církvi, tak jsem plný očekávání se těšil na první mši svatou (liturgii) v tomto duchu. Přiznám se, že úvod bohoslužby my nedával absolutně smysl a vůbec jsem nevěděl jak se chovat. Tak jsem pokukoval každou chvilku kolem sebe a dělal to co ostatní, ale po úvodních zpěvech už probíhala mše svatá hodně podobně jak jsem zvyklý. Akorát musím hluboce smeknout před panem farářem, jeho jak je sám nazval asistenty, zpěvačkami, protože velká většina toho, co se při této liturgii událo bylo zpívané. A dámy myslím, že byli tři, které jsem ani neviděl měli tak krásný božský hlas, že z něj naskakovala husí kůže. Tak je fakt, že mše svatá cca 1,45 hod probíhala venku bylo příjemně snesitelné a ke konci už i sluníčko zahřívalo.
Po načerpání a občerstvení duchovním pokrmem, bylo třeba opět nasednout na taxi a svézt se zpět do Staré Lubovně a posunout se do Popradu. Tam jsem nasedl na vláček Tatranských železnic a nechal se vyvézt do stanice Starý Smokovec. Odtud asi 400 metrů pěšky na stanoviště pozemní lanovky, která mně za necelých 5 minut vytáhla až na Hrebienok. Místo, kde již několik let je každoročně v Ledovém domě vyřezaný nejaký zázrak z ledu. Loňský rok tu měli baziliku ze Santiaga de Compostela a letos se nechali mistři řezbáři opět inspirovat a to Bazilikou Božího hrobu v Jeruzalémě. O to víc mně mrzí, že právě, když jsem byl na tomto krásném místě, byl tak silný vítr, že tento dům musel být z důvodu bezpečnosti uzavřený a další dny už, jsem se tam nedostal.
Ubytování jsem měl zabezpečené v penzionu přímo ve Starém Smokovci, tak jsem se přesunul tam na večeři a těšil se na další den.
Ráno, když jsem tak přemýšlel, že si Panna Maria vybrala pro své zázraky zjevení místa nedaleko od sebe, sedl jsem opět na vlak a přes Poprad se přesunul do města Levoča. Už jsem na tomto posvátném místě byl několikrát, tak jsem si dovolil vynechat návštěvu baziliky sv. Jakuba v centru města a vydal se na Mariánskou horu, kde se nachází poutní místo s bazilikou Navštívení Panny Marie. Sice není ještě vhodná doba, ale pomodlil jsem se křížovou cestu, která je tu nově vybudovaná.
Po návštěvě prostor baziliky, jsem měl v plánu jet přes Kežmarok do obce Žakovce (asi 40 km), kde působí pan farář Marian Kufa. Ale nazval jsem to prozřetelností milované Panny Marie, která vytušila mé tajné přaní a postavila my do cesty mladý manželský pár před bazilikou. Nabidli mně odvoz na autobusové nádraží v Levoči a při cestě k autu jsme se dali do řeči, že moje další kroky směřují na mši k tomuto známému knězi. K mému překvapení paní řekla, že právě od něj jedou a navštívili poutní místo Levoča. Dokonce byla překvapená o mé informaci, že by v Žakovcích měla být v 18:00 mše svatá aže by ji měl sloužit otec Marian. Její manžel zavolal nějaké matce představené a ta potvrdila mé rostoucí obavy, že tento den slouží mši svatou jiný kněz.
Tak za tuto krásnou pomoc Panně Marii děkuji a také za to, že jsem mohl být aspon účasten na mši svaté ve Starém Smokovci. Po ní jsem se opět přesunul na penzion a další den už ráno následovalo balení a cesta zpět do Bratislavi.
