Na slavnost Krista Krále zazněla při kázání ve Vratěníně další myšlenka o sv. Josefovi: "Svatý Josef zažil život uprchlíků".
Ano, on byl také uprchlík, protože s celou svou rodinou musel utéci do Egypta a několik let tady přebývat. Zažil tuto zkušenost v plné tvrdosti. Šel do neznámé země, kde nikoho neznal a nikdo na ně nečekal. Neuměl tamější jazyk a vůbec netušil, kde by se mohl uchytit. Nic s sebou neměl a ve skutečnosti byl rád, že zachránili jen holý život a navíc věděl, že se má postarat o rodinu a uživit ji. Neměl to vůbec jednoduché. Prospěje nám, když se zamýšlíme nad touto jeho zkušeností uprchlíka. Dokážeme pak víc správně pochopit, v jaké postavení se nacházejí ti, kteří jsou uprchlíky současné doby. Zvlášť v těchto dnech je aktuální uprchlická krize na hranicích Běloruska a Polska. Chápeme Poláky, kteří nestojí o to, aby přivandrovalci narušovali pokoj v jejich zemi. Chápeme ale také ty chudáky uprchlíky, kteří vynaložili zřejmě všechny prostředky na to, aby se dopravili do Běloruska, kde jim bylo slibováno, že se snadno dostanou do Evropy, a pak zde byli používáni jako rukojmí. A nyní musí trávit chladné dny a noci v hraničním pásmu, kde je ani jedna strana nechce pustit dál nebo zpět. Možná jsme rádi, že tam zrovna my nemusíme být ať už v pozici běženců nebo těch, kteří si chrání své země. Prospěje nám vidět tuto situaci pod zorným úhlem prožitku běžence sv. Josefa. A přestože jsme od těchto míst daleko, můžeme se v duchu vcítit do pohledu sv. Josefa a prosit Pána Boha, aby se celá záležitost spravedlivě vyřešila.
