O mši svaté - 38. část

Při mši svaté prožíváme společenství těch, kteří se přiblížili k tajemství Ježíše Krista.





Společně tedy prožíváme to, že tajemství Pána Ježíše se zde zpřítomňuje ve mši svaté. My to nikdy dostatečně nepochopíme, a přece jsme u toho. Ta skupina lidí, co se tady sejde ke mši svaté, pak získá tuto zkušenost. Je jim společná a mohou si říci, že když jsme společně byli na mši svaté, byli jsme spolu blízko u toho, co je nad naše chápání. Je to náš společný prožitek - tím k sobě máme blíž.

Když jsme jeli z moravské automobilové pouti v Jeníkově, pozastavili jsme se ještě v Křešicích u mariánského kostela. Najednou si jeden z účastníků vzpomněl, jak jsme tady před 20 lety v roce 2002 pomáhali při povodních. Najednou to, co jsme tam tehdy spolu prožili, se oživilo i po tolika letech, že nám dochází, že to bylo něco, co je náš společný zážitek, něco co nám život obohatilo a obohacuje dál.
Takto bychom měli odcházet z každé mše svaté. Vím, že s těmito lidmi mám společnou zkušenost, že jsem byl přítomen na něčem mimořádném. Protože však často mši svatou nepovažujeme za něco zcela mimořádného, proto nás to taky s těmi lidmi, až natolik nesbližuje, až tak moc si neuvědomujeme, že je to pro nás velká příležitost načerpat jak osobně, tak i do vztahů k těm, kteří jsou s námi ve společenství těch, co prožívají bohoslužbu.
Tajemství Ježíše Krista je nevyčerpatelné, a proto se mše svatá stále znovu opakuje. A pro nás to má být příležitost stále hlouběji chápat pozvání nejen jako společenství prožívat tyto chvíle, ale má se to přenášet i do našeho dalšího života.
Amen.