Někdy je těžké představit si, v jakých podmínkách žijí lidé na naší planetě. Pro nás v ČR jsou vzdálení, nepochopeni, neznámí. Často ani nevíme, jak vypadá země, ve které žijí; čím se živí nebo čím by se živit mohli, kdyby dostali šanci. Zde si můžete přečíst příběhy několika dětí ze Zambie, kterým jídlo a vzdělání dává šanci na lepší život.
Miranda, 10 let
Než začala Miranda dostávat kaši od Mary’s Meals, byla velmi slabá a podvyživená. Její matka, Besta, měla co dělat, aby své čtyři děti nakrmila a zaplatila pro ně školné.
„Teď má Miranda díky kaši mnohem více energie a vypadá zdravě,“ říká Besta. Sama začala kromě obdělávání svého pole s kukuřicí, arašídy, bramborami a fazolemi také dobrovolně pomáhat ve školní kuchyni při přípravě kaše Mary’s Meals. Dělá jí radost, když děti dostanou kaši.
Miranda teď s jiskrou v očích a plachým úsměvem vypadá jako většina zdravých desetiletých dětí. „Líbí se mi ve škole. Ráda se tu učím, čtu a píšu. Kaše mi chutná a když ji sním, nemusím myslet na to, co se děje doma, ale můžu dávat pozor na hodinu,“ říká.
Martha, 13 let
Příběh Marthy je velmi silný. Při traumatické autonehodě přišla o paži, což pro ni mohlo znamenat životní katastrofu. Strávila rok v nemocnici a znovu se musela naučit psát. „Není snadné žít s jednou rukou,“ říká Martha. „Je pro mě těžké denně pozorovat kamarády, kteří mají obě ruce. Někdy začnu brečet. Ale mojí oporou je maminka.“
Ta se kvůli své dceři přestěhovala do města a pracuje tam jako pokojská. "Pokud by byla Martha na vesnici, nebyla by schopna přežít a jednou uživit své děti. Proto chci zůstat ve městě, aby mohla chodit do školy,“ říká.
„Je pro nás velmi těžké se každý den uživit. Někdy máme co jíst a někdy jdeme spát hladoví. Kaše ve škole mi opravdu pomáhá, protože když není co jíst k snídani a obědu, alespoň vím, že Martha dostane jídlo ve škole,“ dodává.
Právě díky kaši od Mary’s Meals a vlastnímu odhodlání Martha přeskočila ročníky, které musela kvůli svému zdravotnímu stavu vynechat, a snadno se jí podařilo zařadit se do třídy svých vrstevníků. Tři roky po sobě navíc získala ocenění nejlepšího studenta ve škole. Studijní úspěchy jí dokonce vynesly pozvánku do prestižní internátní školy, která by pro ni mohla být cestou k dobře placené kariéře. Škola je však nad finanční možnosti rodiny.
Samson, 16 let
Těžkosti v útlém dětství donutily Samsona předčasně dospět. Na jeho ramenou ležela zodpovědnost, kterou by žádný šestnáctiletý chlapec mít neměl. Jeho rodiče tragicky zahynuli, když byl ještě malý, a od té doby žil se svou babičkou v regionu Katete. Babička ale postupně stárla a slábla a nezbývalo, než aby se Samson začal starat o ně oba. Už dvakrát přestal chodit do školy kvůli tomu, aby pracoval na poli a uživil domácnost.
„Moje babička stárne a bohužel je to s ní den ode dne horší. Dříve jsme se spoléhali na úrodu z malého pole, které babička obdělávala, ale teď už na to nestačí a oba bychom se z toho neuživili. To je jeden z důvodů, proč jsem musel ukončit školu: protože jsme měli oba hlad. Někdy jsme šli spát s prázdným žaludkem a kvůli tomu jsem se nemohl následující den ve škole soustředit,“ vypráví svůj příběh Samson.
„Obdivoval jsem spolužáky, kteří tam stále chodili. To byl důvod, proč jsem se znovu přihlásil; a další byl ten, že jsem slyšel, že se u nás ve škole začala podávat kaše. Příchod Mary’s Meals do naší školy mi výrazně usnadnil život. Díky kaši se můžu účastnit hodin bez toho, abych se musel bát o nedostatek jídla, a jsem schopen se na výuku soustředit,“ říká.
„Moje oblíbené předměty jsou angličtina a přírodní vědy. Až školu vystuduji, chtěl bych být učitelem a vymanit se z chudoby, která odjakživa trápí naši rodinu. Chci pomoci se postarat o babičku, neteře, synovce a sourozence.“
https://www.youtube.com/watch?v=h-sXlJySPY4
Zdroj:
https://www.marysmeals.cz/kdo-jsme/novinky-a-blogy/pribehy-ze-zambie-jak-kase-dava-nadeji
