POSTNÍ PÍSEŇ
12. Zastavení JEŽÍŠ NA KŘÍŽI UMÍRÁ
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Kristus:
Kříž se stává teď kazatelnou:
„Odpusť jim Otče…“
„Budeš se mnou v ráji…“
„Zde je tvá Matka – zde Tvůj syn.“
„Žízním.“
„Je dokonáno.“
Abych to mohl říci, musel jsem se zvednout na svých zápěstích a chodidlech a každý pohyb mě vrhal do nové vlny smrtelného zápasu.
A pak, když jsem už všechno vytrpěl a vyčerpal svou lidskou přirozenost, nechal jsem svůj pozemský život zhasnout.
Člověk:
Můj Ježíši, můj Bože, co na to mohu říci nebo učinit? Obětuji Ti svou smrt s veškerou její bolestí a přijímám už teď i čas i způsob smrti, který mi chystáš. Nechtěl bych sám ani o jediný okamžik prodloužit dny svého života. Obětuji Ti svou smrt za své vlastní hříchy i za hříchy mých bližních.
Můj Bože! Můj Bože! Vždyť nevíme, co činíme!
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!
