Zamyšlení polského spolupracovníka Rafała Soroczyńského ke třetí neděli adventní.
Lukáš 3,10-18
3. adventní neděle - Radost
Gaudete! Výzva, kterou dnes slyšíme v liturgii církve, není pozváním k povrchnímu nadšení, ale k hluboké radosti. Jeho zdrojem je samotná myšlenka, že Ježíš, který uzdravuje, odpouští, miluje a zachraňuje, je již tak blízko.
Jak této radosti dosáhnout? Jinými slovy: "Co máme dělat," abychom to zažili? Na tuto otázku přesně a konkrétně odpovídá prorok Jan. Dělit se s potřebnými, nepronásledovat, nepodvádět, neutlačovat, nepoužívat násilí. Ach, takové obyčejné rady. "Jen to? Žádná velká gesta? Žádná velká předsevzetí?" Vidíš, že ne. Prorokovy dobré rady lze shrnout větou: "Buď dobrým člověkem."
Stojí za to důvěřovat Janu Křtiteli a učit se od něj křesťanské radosti navzdory běžným sklonům ke stěžování a reptání. Jan byl silná osobnost, možná až výstřední, ale věděl, kdo je, a znal své místo v řádu světa. Byli tací, kteří spekulovali, jestli není Mesiáš. Jan ale nepodlehl pokušení zahřát se v záři cizí slávy. Říká upřímně: "Je silnější než já, jehož pásek na sandálech nejsem hoden rozvázat." Pokorný a bezmezně oddaný poslání kázat, bez ohledu na své vlastní zájmy, splnil své poslání až do konce, protože uvěřil zaslíbení Nejvyššího. Není důvod k radosti vidět příchod Pána, Beránka Božího? Vidíte na vlastní oči, jak Bůh plní svůj slib?
Jan nám byl dán jako učitel adventní radosti. Ukazuje na Toho, který přichází křtít Duchem a ohněm, vyzývá k obrácení, hlásá radostnou zvěst, je zvěstovatelem naděje, která přesahuje lidské obzory, naplňuje lidská srdce radostí a pokojem bez míry. Je také připomínkou toho, že si tuto radostnou zprávu nesmíme nechat pro sebe, protože ve světě je příliš mnoho smutku, který se rodí z beznaděje a nevíry.
Rafał Soroczyński
