XXIII.
Loučí se se spolužáky.

   Z rána v den svého odjezdu vykonal sv. zpověď, přistoupil k sv. přijímání a to s takovou vroucností, že já, jako očitý svědek, nedovedu to slovy vypověděti nebo napsati. "Tuto pobožnost chci dobře vykonati," - pravil -"nebo doufám, že mě připraví dobře na smrt. Mohl bych snad zemříti na cestě, proto dobré bude přijati svátost Oltářní zde v ústavě." Zbývající chvíle ranního času využil, aby si své věci dal do pořádku. Složil vše do kufru tak, jako by již tyto zabalené věci více užívati nemínil. Potom navštívil každého ze spolužáků zvlášť, jednomu dal dobrou radu, druhého napomenul, by se té neb oné chyby chránil; jiného zase utvrzoval v stálosti v dobrém. Jednomu byl dlužen deset haléřů. Zavolal jej k sobě řka: "Pojď sem, vyrovnám ti účet, neb nechci, aby můj dluh mě uvedl do nesnází, až budu musiti s dobrým Bohem účtovati." Rozmlouval též se členy z "Neposkvrněného Početí" (spolku to, jejž sám založil) živě je povzbuzoval k věrnému plnění povinností, k věrnosti ve slibu učiněném blahoslavené Panně, aby vždy se k Ní utíkali s největší důvěrou a nadějí. V poslední chvíli svého odchodu dal si mě zavolati a vážně mi pravil toto: "Tuto mou kostru tedy zde nechcete, přinucen proto jsem ji zanésti do obce Mondonio. Jen málo dní bych vás obtěžoval a byl by konec; ať se stane vůle Boží! Půjdete-li do Říma, připomeňte sv. Otci pověření týkající se Anglie. Modlete se za mne a na shledanou nebi!" Přišli jsme ku dveřím, východu to z ústavu, naposled mi stiskl ruce, obrátil se k okolostojícím spolužákům a pravil k nim: "Vzpomeňte si někdy na mne, sejdeme a uvidíme se tam, kde se všichni jednou spojíme v Pánu!" Zůstal jsem ještě státi ve dveřích, on se však ještě vrátil ke mně řka: "Prosím Vás, darujte mi nějakou památku!" -"Řekni mi úpřimně, z jaké památky bys ses těšil nejvíce? Chtěl bys snad knihu?" -"Ne," -odpověděl -"přál bych si něco lepšího." "Potřebuješ na cestu peníze?" "Ano těch jest mi třeba na cestu do nebes. Vzpomenul jste jednou, že v hodině smrti povolil papež plnomocné odpustky[1], proto Vás prosím, račte i mě vzíti do seznamu těch, kteří chtějí se státi účastníky těchto." Přislíbil jsem.
    Savio opustil ústav, v kterém tak rád přebýval a sloužil po celé tři roky k povzbuzení svých spolužáků i představených; opustil jej, by již se do něj nevrátil. Viděli jsme i pozorovali, že Savio trpí bolestí, ale jelikož velmi se přemáhal a zdržoval se nejvíce mimo postel, proto nepovažovali jsme jeho nemoc za nebezpečnou. Přes to doufali jsme v jeho návrat. Nestalo se tak. Za krátký život dosáhl odměny spravedlivých. Zavolal jej Pán v květu života, by ho zachránil všeho nebezpečí, v kterém často i ty nejlepší duše hynou.

 


 

[1] Těchto odpustků mohl učiniti Don Bosco jen určitý počet osob účastným. Papež Pius X. r. 1904. devátého března vydaným nařízením rozšířil je na všechny ty, kteří vzbudí v srdci svém dobrý úmysl přijati odevzdaně z rukou Božích jakoukolvěk smrt.                                         


Tato strana je archivovane spolecne se starou verzi webu www.fatym.com (nova verze od roku 2007 je zde) a je umistena na serverech A.M.I.M.S. Na serverech A.M.I.M.S jsou dale hostovany Internetova televize TV-MIS.cz, TV-MIS.com, Casopis Milujte se!, on-line internetove prehravace JukeBox TV-MIS.cz (hudebni) a TemaBox TV-MIS.cz, virualni pout do Svato zeme a na Sinaj - svata-zeme.tv-mis.cz, weby poute.eu, ps.oblati.cz a rada dalsich projektu.