XIX.
Jeho přátelství s Janem Massagliou.

   Přátelství jeho s Massagliou -tento pocházel z Marmarita, krajiny to nedaleko Mondonia ležící bylo trvalejší a důvěrnější. Oba dva ve stejném čase vstoupili do ústavu, pocházeli ze stejného okolí, oba dva měli chuť ku kněžskému stavu, oba dva hořeli tou největší touhou po svatém životě.
   " Nepostačí", řekl jednou Dominik ku svému příteli, " říkati, že chceme býti knězmi, ale musíme si získati všechny ty ctnosti, které jsou potřebné ku stavu kněžskému."
   "Máš pravdu", -odpovídal přítel - "jestliže dle možnosti učiníme všechno, dosáhnouti potřebných ctností, pak nás dobrý Bůh neopustí a zajisté dá nám i milosti dojíti té velké hodnosti, jako je povolání kněžské."
   Savio i Massaglia i s druhými hochy vykonali v čase velikonočním duchovní cvičení s velkou příkladností. Po skončených duchovních cvičeních řekl Dominik ku svému druhu: "Chci, abychom byli skutečně dobrými přáteli i ve věcech duchovních; proto bych si ze srdce přál, kdybychom od tohoto času vzájemně se upozorňovali na všechno, co by nám posloužilo k dobru duševnímu. Tedy, jestli zpozoruješ u mně nějakou chybu, napomeň mě, bych ji mohl napraviti; kdyby jsi snad věděl, že bych mohl něco dobrého vykonati, nemeškej mě na to upozorniti.“
   "Učiním to rádii, -řekl Massaglia - "zdá se mi však, že tobě toho není třeba, ale vzájemně učiň i mi podobnou službu, neboť víš, že já pro svou nezkušenost v učení i ve škole, musím se dívati do očí mnohem větším nebezpečím, než ty.“
   "Nechejme lichocení jiným", -řekl Savio -"a pomáhejme si vzájemně spasiti své duše!“
   Od toho času se přátelství ještě více utužilo, oba dva závodili, jak by druh druhu byli dobrým příkladem, radou; vyhýbali se každé příležitosti k hříchu a předbíhali se v konání dobrých skutků.
   Po skončení školního roku dovoleno bylo všem chovancům ústavu jíti na prázdniny.
   Někteří však, by v líčení ještě lépe mohli pokračovati, prosili představené, by jim dovolili zůstati v ústavě. Mezi nimi byl též Savio i Massaglia. Já, jako ředitel ústavu, věděl jsem, jak jsou toužebně očekáváni od rodičů, a že jim třeba též zotavení po únavě, tedy řekl jsem jim: "Proč vy nejdete alespoň nějaký čas domů pookřát a povyrazit se?" Oni však na místě odpovědi se usmívali. "Co mi chcete říci tím smíchem?"
   Na to Savio odpověděl: "Víme dobře, že nás naši milí rodiče očekávají, ale víme též, že ptáček, dokud je v kleci, ačkolvěk postrádá svobody, přece je jistější před sokoly. je-li však mimo klec, může sice létati dle své vůle, ale každou chvíli muže dravci také padnouti do drápů."
   Vzdor jejich prosbě poslal jsem je ještě domů na krátký čas, by jejich zdraví trochu se upevnilo. Na můj rozkaz poslechli a zůstali doma, jak jsem jim přikázal.
   Chtěl-li bych psáti o ctnostech mladíka Massaglia, z větší části bych musil psáti to, co jsem napsalo Saviovi, neboť Massaglia téměř ve všem následoval Dominika. Massaglia byl zdravého těla i v učení získaný úspěch dával nám nejlepší naději. Po skončeném gymnasiu připravoval se na přijímací zkoušku do semináře a když tuto výtečně složil, přijat byl mezi kleriky. Tak toužebně očekávané kněžské roucho mohl nositi jen několik měsíců. Z nastuzení upadl do těžké nemoci, přece však ještě nevzdával se naděje na další studia. Rodiče vzali jej domů, aby poněkud ustal v učení a se mu dostalo dokonalejšího léčení. Po čas svého pobytu doma, psal Massaglia Dominikovi tento dopis:   

 Drahý příteli!
   Domníval jsem se, že jen snad několik dní zůstanu u rodičů a pak se opět vrátím do ústavu, z té příčiny jsem si knihy nechal ve škole. Nyní však vidím, že má nemoc se protahuje i její konec není jistý; lékař sice tvrdí, že můj stav se zlepšuje, ale já se cítím den ode dne slabším. Konečně uvidíme, který z nás měl pravdu. Drahý příteli! Velmi toužím po Tobě i po ústavu mi tak milém, neboť doma nemám příležitosti vykonávati své denní nábožná cvičení. Velkou útěchou jest mi vzpomínka na ty dny, kdy jsme společně přistupovali co nejlépe připraveni ku svatému přijímání.
   Doufám pevně, že, ačkoliv jsme tělesně vzdáleni, přece duševně spolu zůstáváme.
   Měl bych ještě jedinou prosbu: běž do studovny, vyhledej mé místo a vezmi z mých knih "Následování Krista od Tomáše Kempenského", tuto knihu pak zabal a mi ji pošli. Pošli mi ji v latinské řeči, mám tam sice i překlad, ale nelíbí se mi tak jako originální vydání. Od samé zahálky jsem téměř ještě více znavený, učiti se mi lékař zakázal.
   Stále se procházívám ve své malé světničce a často se v duchu ptávám sebe sama: Uzdravím se z nemoci? Uvidím ještě svých spolužákův? Aneb snad jest to má poslední nemoc?

    Co tedy bude se mnou, to ví jedině Bůh! Chci se mu podříditi vždy a ve všem. Měl-li by jsi pro mě dobrou radu, napiš mi ji. Jak Tobě slouží zdraví? Vzpomeň si na mě ve svých modlitbách, obzvláště při sv. přijímání. Buď silným milý příteli! Miluj mě v Kristu Ježíši, kdybychom snad v tomto životě už se nespatřili, nechť se sejdeme v životě věčném, tam zajisté budeme věčně v dobrém přátelství. Pozdravuj v mém jménu všecky přátele, obzvláště členy spolku "Neposkvrněného Početí". S Bohem!
   Zůstávám na věky tvůj milující Tě přítel
                                    Jan Massaglia.
   

    Savio vyhověl prosbě svého přítele a zároveň do balíku přiložil dopis jako odpověď:
        

     Milý příteli Massaglio!
   Tvůj list mě velmi potěšil, neb nyní mám jistotu, že žiješ. Jak jsi odešel, neslyšeli jsme o Tobě, nevěděl jsem tedy, mám-li se modliti za Tebe: "Sláva Otci.. ." či "Odpočinutí lehké. ..“ Tu Ti zasílám žádané věci. Zděluji Ti též, že "Kempis“ je skutečně dobrým přítelem, on yšak již zemřel, více se nepohne se svého místa. Proto ti radím: "Vstaň, vyhledej ho, vzbuď ho, čti jeho spisy a žij podle nich!“
   Co se týče konání pobožností doma, můžeš v úplné spokojenosti je vykonávati i doma, jako v ústavě; v jistém ohledu přece máš pravdu. Když jsem byl v Mondonio, podobně se mi vedlo. Tuto nepříjemnost hleděl jsem překonati každodenní návštěvou Velebné Svátosti Oltářní a vedl jsem vždy do chrámu tolik dítek, kolik jen jsem jich mohl sehnati. .Píšeš mi, že nevíš, zdali se uvidíme  někdy ještě na tomto světě; já též chudnu očihledně, Jsem sama kost a tuším, ze přibližuji se velkými kroky ku konečnému cíli života a mých námah. Všechno jedno, nech se přihodí cokolvěk, čiňme vždy toto: modleme se druh za druha, by jsme oba mohli zemříti s klidnou duší. Který z nás dříve zemře, ať připraví místo svému pozemskému
příteli, když pak též přijde za ním, ať jemu podá pravici a zavede jej do příbytku nebeského. Ať nás jen laskavý Bůh udrží vždy ve své milosti a pomáhá nám státi se svatými, obávám se však, že nebudeme míti dostatečného času. Všichni přátelé čekají a těší se na Tvůj návrat do ústavu a srdečně Tě v Pánu pozdravují. Já jsem s bratrskou láskou a oddaností
                  Tebe vždy milující přítel " Dominik Savio.
                                                            
    Massaglia byl již skoro jedné doby úplně uzdraven, potom však choroba se vzmohla tak, že skončila smrtí.

     "Měl ještě čas",- píše don Belfré o prázdninách jeho zpovědník -"státi se účastníkem útěchy naší svaté víry. Zemřel smrtí spravedlivých, opustil zemi, aby šel do nebes."
   Ztráta dobrého přítele naplnila žalem srdce Dominikovo; ačkoliv se upokojil vůlí Boží, přece oplakával přítele po několik dní.
   Toto byl prvý případ, kdy jsem viděl andělskou jeho tvář zarmoucenou a v očích slzy. Všechnu útěchu nacházel v modlitbě, též druhým kázal se modliti. Často si vzdychl: "Drahý Massaglio, ty jsi již dotrpěl, ale doufám, že jsi již ve společnosti Kamilově. A já? Kdy přijdu za vámi?" Po celý onen čas, co přežil Dominik svého přítele, nikdy nezameškal nevzpomenouti ho na svých modlitbách. Nevykonal jediného skutku, aby nebyl poroučel dobrotivému Bohu duši svého přítele. Smrt Jana Massaglia velmi se tedy dotkla útlého srdce Dominikova a byla příčinou značné změny v jeho zdraví.

 


Tato strana je archivovane spolecne se starou verzi webu www.fatym.com (nova verze od roku 2007 je zde) a je umistena na serverech A.M.I.M.S. Na serverech A.M.I.M.S jsou dale hostovany Internetova televize TV-MIS.cz, TV-MIS.com, Casopis Milujte se!, on-line internetove prehravace JukeBox TV-MIS.cz (hudebni) a TemaBox TV-MIS.cz, virualni pout do Svato zeme a na Sinaj - svata-zeme.tv-mis.cz, weby poute.eu, ps.oblati.cz a rada dalsich projektu.