Letošní týden modliteb začíná v neděli 22. dubna 2012.
Každé duchovní povolání, ať už ke kněžství nebo k zasvěcenému životu, je velký Boží dar nám všem. Je to znamením Boží existence a velkým projevem Boží přízně. To, co si Pán Ježíš přeje, aby se i člověk účastnil svou touhou a modlitbou na daru povolání, ukazuje, jak daleko jde se svou důvěrou k člověku.
Pro letošní týden vydalo Pastorace povolání v ČR brožuru
Modlitby a úvahy na téma: Duchovní povolání, kterou lze využít k modlitbám za duchovní povolání i jindy během roku.
Ke stažení zde!
Slovo o povolání Mons. Jana Grabnera, arcibiskupa olomouckého
Když jsem jednou navštívil v nemocnici starého kněze, nechal jsem si od něj znovu vyprávět, jak to bylo s jeho kněžstvím. Maminka měla už osm dětí. Byla na Velehradě na pouti a slyšela tam kázání arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, který tehdy volal: „Matky, dejte nám syny, a my vám dáme kněze.“ Byla to doba po první světové válce, kdy bylo velmi málo kněží. Maminka uměla slyšet Boží hlas i ve volání církve a ochotně řekla ano. Když otěhotněla, vydala se na další pouť, tentokrát na Svatý Hostýn, a tam svěřila Panně Marii dítě, které očekávala: Bude-li to syn, dám ti ho a ty mu vypros povolání ke kněžství. Synovi to nesdělila, ani když se stal knězem. Slyšel to až po letech kněžství a po maminčině smrti od paní, které se maminka tehdy na Hostýně svěřila.
Kolik farností dnes volá po knězi! Věřící jen čekají, co udělá biskup. Chtějí-li kněze, napřed musí budovat zdravé rodiny, kde žije jeden pro druhého a ne každý sám pro sebe. Když bude láska rodičů tak silná, že se nebude bát ani obětí a bude dávat život svým dětem, když je vychová k tomu, aby byli velkorysí, dovedli žít pro druhé a měli tak úzký vztah ke Kristu, že si ho zamilují, tehdy bude naděje, že někoho z nich Pán povolá.
Není možné někoho určovat ani postrkávat ke kněžství, ale potřebné je působivé svědectví rodičů, kteří mají odvahu říci Bohu: Pane, my jsme ochotni přijmout ještě další dítě a vychovat ho pro tebe, kdybys chtěl, aby sis ho mohl povolat. Bůh totiž nemůže volat ke kněžství, když tu nejsou děti. Musí mít koho volat. Bůh sice umí dělat zázraky, umí si vzbudit syny i z kamení, ale máme právo to od něj žádat? Proč má zázrakem nahrazovat naše zanedbání? Bůh čeká, že lidé splní svůj podíl, aby on mohl vyslyšet naše modlitby a velkoryse darovat kněžská povolání.
Modlitba svatého otce Benedikta XVI.
za povolání ke kněžství a k zasvěcenému životu
Otče, dej, ať mezi křesťany povstanou
četná a svatá kněžská povolání,
která by udržovala živou víru
a střežila převzácnou památku tvého Syna
prostřednictvím kázání slova
a udílením svátostí,
jimiž, Otče, ustavičně obnovuješ své věřící.
Daruj nám svaté služebníky tvého oltáře,
kteří budou pozornými a zapálenými strážci Eucharistie,
která je svátostí Kristova největšího daru
pro vykoupení světa.
Povolej služebníky tvého milosrdenství,
kteří by prostřednictvím svátosti smíření
rozdávali lidem radost z tvého odpuštění.
Dej, Otče, ať Církev s radostí přijímá
četné inspirace Ducha tvého Syna,
ať v učenlivosti vůči jeho ponaučením
pečuje o povolání ke kněžství
a k zasvěcenému životu.
Pomáhej biskupům, kněžím, jáhnům
zasvěceným osobám i všem pokřtěným křesťanům,
aby věrně naplňovali své poslání
ve službě evangeliu.
O to prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Maria, Královno apoštolů, oroduj za nás!
