V mediálním prostoru na nás vyskakují různá témata s pobídkou, abychom se otestovali: Znáte slovenské jeskyně? Otestujte se. Jste introvert nebo extrovert? Otestujte se. Jste vhodným partnerem do manželství? Otestujte se.
Zdá se, že podobnou otázku nám křesťanům nechtěně klade současná situace, do které nás vtáhla celosvětová pandemie koronaviru.
Jaký je Váš vztah k Bohu? Otestujte se.
1. Zavřené kostely
Kostely zůstaly zavřené z objektivních a nezbytných důvodů.
Jak tento fakt na mě zapůsobil?
Potěšilo mě, že tíha ranního vstávání je zažehnána, netřeba se nějak zvlášť vnitřně ani navenek připravit a já mohu v pohodlí pohovky a pyžama sledovat jakoukoli mši dle libosti, dokonce i z Vatikánu?
Začal jsem si na toto pohodlí zvykat, nebo se mi v mysli vynořila otázka: Je moje přítomnost v chrámu opravdu nezbytná pro živý vztah s Bohem nebo úplně stačí vizuální kontakt s knězem a eucharistií?
2. Eucharistie
Během dvou měsíců jsme neměli možnost přijmout živého Krista a věta:
Pane nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu nabrala opravdový význam.
Pocítil jsem při pohledu na Eucharistii skutečnou touhu po splynutí mého života s Ježíšovým a uvědomil si tu vzácnost, kterou mohu přijmout každý den?
Pocítil jsem smutek, protože to v současné situaci není možné nebo jsem si uvědomil návyk, tvrdost srdce a nevšímavost k Chlebu života, který je mi nabízen?
Uvědomil jsem si, že Eucharistie je ta největší a nejvzácnější svátost, kdy se nám dává samotný zdroj milostí, živý Ježíš Kristus?
3. Online křesťanství
V mnoha jazycích se kostel a církev vyjadřuje totožným slovem.
Když byly zavřeny kostely, zůstala nám virtuální církev v online prostoru.
Byl přetlak duchovních vyžití na internetu slabou náhradou za skutečný kontakt s druhým člověkem a bratrem kráčejícím stejnou cestou - když se mu můžeme podívat do očí a podat pomocnou ruku?
Kam by vedlo takové live křesťanství?
Sám Svatý Otec říká:
„Mše svatá bez lidí je nebezpečná."
Bylo by opravdu živé a žité s Kristem? V prvé řadě Ježíš chce, abychom ho hledali ne ve vznešených myšlenkách, ale nacházeli ho a sloužili mu v nedokonalých bratrech.
4. Pandemie v číslech
Patříte i Vy mezi ty, kteří neustále kontrolují průběh pandemie a narůstající čísla obětí, žijete ve strachu a v negativních myšlenkách, že Bůh seslal na nás trest, opustil člověka a nezáleží mu více na osudu lidstva? Nebo v sobě živíte díky modlitbě odvahu a naději, že Bůh je vládcem života a smrti v jakékoliv situaci?
Na světě je nyní opravdu hodně žalu a utrpení.
Je mé srdce citlivé, doprovázející trpící a umírající duše modlitbou?
Nespojuji si Boží požehnání výlučně s bezproblémovým životem ve zdraví a bohatství?
Nedívám se na Boha, jako na toho, který mi to má zajistit?
5. Darovaný čas
Koronakrize způsobila neopakovatelnou situaci a možnost využít čas jinak než dosud.
Možná jste také začali dělat kvásek, běhat, zahradničit, skládat puzzle. Nebo jste se častěji modlili růženec, četli evangelium a zamyšlení na každý den, pro což bylo více prostoru?
Zhroutily se nám ekonomické jistoty, naše vlastní pseudo jistoty i vlastní plány.
Uvědomujeme si svou zranitelnost a závislost na Bohu nebo čekáme, až tato situace přejde a necháváme se jí paralyzovat?
Nechal jsem se touto situací oslovit a změnil jsem optiku nazírání na život nebo zůstávám i nadále stejně nedotknutelným člověkem?
6. Vzácnost vztahů
Pandemie vyvolala paradoxní situaci. Staří lidé zastavili svět, aniž by se do toho nějak aktivně zapojili.
Ekonomika kolabuje, ropa zlevňuje - a to vše z důvodu, že se omezil pohyb a sociální kontakt lidí s nemocnými a starými.
Nyní si uvědomujeme jejich přítomnost mnohem více než jindy.
Uvědomujeme si vzácnost vztahů se starými lidmi, když je nemůžeme navštívit.
Kdo je pro mě životním vzorem? Starý člověk se zkušenostmi, životní moudrostí a vyhranými zkouškami nebo influencer žijící svůj imaginární život na pozadí iluzorního světa?
Nemáme sklon vybírat si lehké, pozitivní věci, nemáme tendenci zakrývat si oči před starými a nemocnými, kteří jsou pro nás přítěží?
K pravdě o životě patří vnímání světa v jeho celistvosti a uvědomění, že i bolest, oběť, stáří a nemoc vedou k vítěznému vzkříšení.
Vyhodnocení:
Možná jste čekali nějakou stupnici 1 až 5, do které se budete moci zařadit. Takový klíč ovšem nemám a nikdy mít nebudu, protože otázku vztahu k Bohu si nakonec musí každý zodpovědět sám.
Situace kolem koronaviru nám ji klade nálehavěji než jindy a my si na ni musíme odpovědět.
A není stupnicí vyjadřující náš vztah k Bohu právě stupeň naší lidskosti?
Na závěr citace mého oblíbeného autora C. S. Lewise:
„Teprve když se obrátím ke Kristu, když se vzdám jeho Osobnosti, začínám mít skutečně svou vlastní. … Nikde jinde žádné osobnosti nejsou. Dokud mu své „já“ neodevzdáte, žádné skutečné „já“ mít nebudete.“
(C. S. Lewis: K jádru křesťanství)
Napsala
Lucia Moravčíková.
Převzato z
Blog.Postoj.sk
ze dne 29. 5. 2020, k dispozici
zde.
