Zajímavé...

Svědectví

Náš spolupracovník bratr Stanislav píše o svých zkušenostech z Ukrajiny Doktor Stanislav Doležel – spolupracovník FATYMu – vyjíždí už dlouhé roky na zahraniční mise, kde se snaží všestranně pomáhat. Byl už v mnoha zemích a má velké množství zkušeností. V tomto článku se s námi dělí o své postřehy z Ukrajiny, odkud se vrátil před pár týdny. Pokud byste chtěli nějak podpořit dílo, o kterém se zde zmiňuje, zkontaktujte, prosím, FATYM.





Jako dobrovolný humanitární pracovník jsem odpověděl na nabídku jedné německo-ukrajinské společnosti a odjel pracovat na sociální projekt pro bezdomovce. Pracoval jsem v rámci tamní organizace Caritas na západní Ukrajinu. Na Ukrajině jsem se ocitl poprvé a mnohé skutečnosti z historie i současnosti této země mně byly neznámé. Postupně jsem se s nimi seznamoval.

Žil jsem a pracoval přibližně rok ve skupině bezdomovců, kteří tvořili společenství, jenž měla svá pravidla a denní řád. Nechyběla zde společná modlitba, hlavně ráno a pak před jídlem. Den byl naplněn různou činností a po večeři končil úklidem a odpočinkem.

Pracovalo se na dostavbě domu s kuchyní a jídelnou, ve kterém bezdomovci žili, na malém hospodářství s chovem krav, prasat a slepic. Byla práce i v lese za účelem obstarávání dřeva na zimu. Když byla možnost placené práce ve městě, byla vítána, výdělek šel na potřeby společenství.

Pracoval jsem s mnoha lidmi různého věku a profesí, kteří se po roce 1991 a někteří již dříve v čase perestrojky ocitli na okraji společnosti a později jako oběti nových vlád, nových oligarchií a velkého byznysu přišli o práci bez naděje ji opět získat. Někteří proto odjížděli do Ruska, kde nějaký čas pracovali na černo. Mnozí přicházeli nemocní nebo invalidé, bez peněz nebo s mizerným důchodem.

Humanitární pomoc přichází na Ukrajinu ze zahraničí stále, především finanční, protože bez ní by sociální zařízení spravovaná převážně Ukrajinskou Řecko-katolickou Církví přestala existovat.

Lidé, kteří žili ve společenství, byť jen na přechodnou dobu, mohli mluvit o štěstí. Základním předpokladem pro přijetí, kromě beztrestnosti, byl jejich zdravotní stav. Před vstupem měl každý získat potřebná vyšetření, že nemá tuberkulózu nebo jinou nakažlivou nemoc. Taková a jiná potvrzení a také doklady jim vyřizoval jeden ze zaměstnanců Caritasu ve městě.

Aby společenství bylo soběstačné, muselo by na sebe vydělat, kromě základní zahraniční pomoci, kterou dostávalo od Caritasu. Práce bylo poměrně dost často však ne s žádaným výsledkem pro nedostatek vhodného materiálu pracovních nástrojů v důsledku organizačních problémů a neodborných lidí, kteří potřebné práce neznali a nerozuměli jim a podobně. To víc se to vše vymykalo základním standartům, na které jsme u nás zvyklí, o bezpečnosti a zdravotním zabezpečení ani nemluvě.

Mnohé bezdomovce, se kterými jsem pracoval a mohl lépe poznat, jsem obdivoval. Tito lidé, mezi nimi i bývalí dlouholetí vězňové, po letech bez domova a všem co prožili a rovněž soužití ve společenství přinášelo někdy neshody, si zachovávali veselou náladu, humor a byli k sobě ohleduplní. Říkali mi: „Co bychom měli ze života, kdybychom přemýšleli jen o naší situaci a nedokázali se nad ni povznést?´´ Byli vděční za informace a vyprávění o způsobu života na západ od jejich hranic, vážili si každé pozornosti, slova, úsměvu a každého, kdo se zajímá o jejich problémy a potřeby. O co víc tito lidé dokázali unést.

Prožili své mládí v sovětské ateistické výchově a po revoluci koncem léta roku 1991 se dostávali do kontaktu s probouzející se řecko-katolickou církví, ze základními pravdami křesťanské víry, zprostředkovávané jim kněžími ve vězeních nebo sociálních zařízeních zřízovaných při kostelích a klášterech a nakonec při účasti na službě Boží. Zdaleka ne všichni

byli pokřtění. Dřívější a i nynější všudypřítomná korupce a lež spojené s jejich životní zkušeností a svědectvím jiných, zprávy o zázračně uzdravených a z závislostí vysvobozených lidí dávali vyrůstat jejich upřímné víře v Boha.

Nejdéle jsem pracoval s Mikolou, kterému bylo 47 roků. Pracoval dříve jako pomocný dělník ve stavebnictví a už po perestrojce přišel o práci, a pak o bydlení a v důsledku toho začal pít. To však, jak říkal, nebývalo dlouho. Střídavě si nacházel ubytování v různých útulcích a příležitostně pracoval. Říkal o sobě, že není bezdomovec. Myslel tím, že nežil na ulici jak někteří ostatní.

Práce s ním nebyla zpočátku snadná, protože vše chtěl dělat jen po svém a ne jak mu bylo pracovním vedoucím řečeno, a to hlavní, nebylo mu dobře rozumět. Řekl pár slov ukrajinsky, pár rusky, rychle a nesrozumitelně a přitom trochu koktal. Dokázal se taky někdy pěkně rozčílit a pak už mu nebylo rozumět vůbec. Ostatní říkali, že je to s ním těžké. Práci však dokázal dělat poctivě, špatná práce se mu nelíbila. Po této počáteční zkušenosti jsem si říkal, jak já to s tímto člověkem vydržím. Když se ráno rozdělovala práce, mrkal už na mne, že bude zase dělat semnou.

Chodil na služby Boží, často ke sv. zpovědi a sv. Přijímání. Všiml jsem si již dřív, že mezi prací dělá kříž.Později z rozhovorů s ním vyplynulo, že se mu se mnou dělá dobře a že je rád, že si má s kým popovídat a že rozumím žertu. Kříž dělal, krátce se pomodlil, aby se mu při práci nepřitížilo. Pak mne začal v mém pokoji navštěvovat a vysvětloval mi, co jsem nevěděl. Trpěl nějakou vnitřní nemocí, kterou mu lékaři nedokázali určit a která se projevovala zvláštní vyrážkou hlavně na rukách, které při zhoršování začaly otékat. Pak mi řekl, že to ještě není všechno. V noci ho svědí a pálí celé tělo, že nemůže spát. S nikým o tom nemluvil a nechtěl už ani s lékaři, protože mu u nich stejně nepomohou. Do nemocnice v městě si jen chodil odpočinout, léčbu prakticky nedostával. Jen trpěl a modlil se. Tvrdil, že za to může Černobyl, protože po havárii pracoval v nějaké nedaleké lokalitě, a poté pak začaly nastupovat potíže. Říkal, že by si potřeboval lehnout do nějaké dobré nemocnice a nechal se vyšetřit a léčit. Snažil jsem se mu této situaci nějak ulehčit tím, že jsem mu na sv. Mikuláše dal malý dárek, někdy kávu a podobně. Když jsem odjížděl, řekl mi, že ztrácí kamaráda.

Lidí, jako on s podobnými problémy, je na Ukrajině dost a je otázka, jak vůbec se takovým lidem dá odněkud ze zahraničí pomoci, když prostý Ukrajinec nemůže najít ve vlastní zemi spravedlnost, kde právo a pravda je na straně těch, kteří mají peníze. Není pak divu, že každý druhý ukrajinský student se stydí za svůj původ a touží vycestovat z vlasti.

Když jsem se se všemi rozloučil, na cestě k autobusu jsem ještě uviděl Igora, který pásl krávy. Přál jsem mu vše dobré a také tak potřebné zdraví. On mi odpověděl: „ Nebojte se, Stanislave, když budete zdráv a bude dobře Vám, tak bude dobře i nám. Šťastnou cestu! ´´

Stanislav


Sdílet

Související články:
Akce s FATYMem v roce 2024 - pojďte s námi do toho! (08.03.2024)
Vánoční Zpravodaj FATMu 2023 (12.12.2023)
Z FATYMu: Drobná inspirace na léto, ale i dál, která může udělat mnoho dobra (05.07.2023)
FOTO: Betlémy z našich farností (03.01.2023)
Dušičkový Zpravodaj pro farnosti o. Pavla Sobotky (02.11.2022)
Dušičkový Zpravodaj pro farnosti obou farních týmů 2022 (02.11.2022)
Všimli jste si 3 vylepšených kapliček ve Vranově a okolí? (20.09.2022)
Nové heslo (18.11.2021)
Promluva při pohřbu Jana Dundy (01.05.2021)
Nabídka pracovní dobrovolnické výpomoci (09.03.2021)
Znojemsko: vzpomínka na pana Hernu (21.02.2020)
Zveme na slavnost 250. výročí posvěcení kostela sv. Jana a Pavla v Citonicích (16.06.2019)
Setkání nad Biblí v Uherčicích (30.05.2019)
Akce s FATYMem v roce 2019 aneb pojďte s námi do toho - aktualizováno k 2. 7. (01.01.2019)
Románová kniha o začátcích FATYMu (30.11.2018)
Novinka v Onšově (06.08.2018)
Akce s FATYMem v roce 2018 aneb pojďte s námi do toho (22.12.2017)
Kontakty (e-mail, telefon, adresy...) (07.01.2017)
Akce s FATYMem 2017 aneb pojďte s námi do toho... (26.12.2016)
Jak se stát členem FATYMu, případně spolupracovníkem FATYMu (01.11.2016)
Tříkrálové obrázky na Bítově (13.12.2015)
Akce s FATYMem 2016 - článek bude průběžně aktualizován (27.11.2015)
Akce s FATYMem 2015 (02.09.2015)
Duchovní obnova pro manžely v Břežanech (11.05.2015)
Zvonivá slavnost v Horním Břečkově (19.04.2015)
Pobyt v klášteře (10.04.2015)
Kněží FATYMu (14.12.2014)
Pouť ke svatému Klementovi v Horním Břečkově (22.11.2014)
Pouť ke svaté Anežce v Hrádku (11.11.2014)
Pouť ve Valtrovicích 2014 (19.06.2014)
Poděkování za 20 let kněžství O. Marka Dundy (13.06.2014)
Barokní kapli opravili a otevřeli, aby znovu sloužila (27.04.2014)
Poděkování za podporu kostela sv. Jana Křtitele ve Valtrovicích (09.04.2014)
Farní ples v Kuchařovicích (27.01.2014)
Prosím, pomozte mi: Sháním práci (20.11.2013)
Můj Bůh, má Láska - svědectví o nalezení povolání (19.10.2013)
Svatební oznámení - Michaela Klímová a Jiří Hobza (07.01.2013)
Vánoce 2012 a PF 2013 (24.12.2012)
Akce s Fatymem v roce 2012 (15.09.2012)
Týden pro mladé SPOLU K DOBRÉMU (13.08.2012)
FATYM - farní tým (18.02.2012)
FATYMský ples 2013 (21.01.2012)
Události soboty (16.11.2011)
O FATYMu v Křesťanském magazínu na ČT2 (05.11.2011)
O FATYMu v Katolickém týdeníku (19.08.2011)
Mše svatá na Štice - 11. 7. 2011 (12.07.2011)
Písnička k 15. výročí FATYMu (11.07.2011)
15 LET FARNÍHO TÝMU VRANOV NAD DYJÍ (09.07.2011)
15 LET FATYMu - poděkujeme při mši svaté (27.06.2011)
Den otevřených dveří Památníku Prokopa Diviše v Příměticích a křížového sklepa (10.05.2011)
Rozloučení s maminkou našeho otce Františka (03.03.2011)
Fatymský karneval (01.03.2011)
Bohoslužby a další ve 4. týdnu v mezidobí (30.01.2011)
Bohoslužby a další ve třetím týdnu v mezidobí (25.01.2011)
Novoroční výlet (14.01.2011)
Z Vranova do Vranova (04.01.2011)
Silvestr 2010 (23.12.2010)
Slavnost Božího Těla 2010 (01.06.2010)
Výsledek Postní almužny 2010 ve farnostech FATYMu (22.04.2010)
FATYM nabízí zajímavé možnosti k využití (01.04.2010)
O farním týmu Vranov nad Dyjí (01.04.2010)
Bohoslužby ve farnostech FATYMu o Velikonocích 2010 (26.03.2010)
Výsledky sbírky na pomoc Haiti v oblasti FATYMu (01.02.2010)
FATYM má novou Frajárku (04.09.2009)
Akce s FATYMem pro rok 2009 - doporučujeme (25.07.2009)
Silvestr 2008 (17.01.2009)
Pouť do Říma (30.11.2008)
Stavba nového centra tiskového apoštolátu A.M.I.M.S. v Lančově (14.08.2008)
Farnost Prosiměřice na autobusové pouti do zvonařství a semináře (19.05.2008)
Rozloučení s Hankou (05.02.2008)
Schola Paprsek (30.12.2007)
Spuštěn nový web FATYMu (14.04.2007)
Pořad bohoslužeb v oblasti FATYMu (13.04.2007)
FATYMské slavnosti 2007 (12.04.2007)
Farnosti spravované FATYMem (07.04.2007)
O nás - o FATYMu Vranov nad Dyjí a Přímětice (07.04.2007)
| Autor: Marie Naděžda Drtinová | Vydáno dne 17. 10. 2013 | 13813 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace