Během soluňáckého týdne se podařilo velmi jedinečné a zajímavé dílo - zavěšení kříže v kostele v Zábrušanech.
Nejprve pár slov k historii tohoto kříže:
V říjnu 2015 se konaly Lidové misie ve farnosti Třebíč město. Tehdy bylo FATYMu nabídnuto prostřednictvím třebíčského farníka pana Rosti Zahrádky, že by bylo možno získat velký kříž od sestřiček, které ruší výzdobu kaple. Zda se nám někam nehodí. Samozřejmě, že byla prosba, aby byl kříž na místě, kde bude dál sloužit a kde ho lidé budou vidět jako povzbuzení k modlitbě. Tato nabídka se nám hned hodila s myšlenkou na kostel v Zábrušanech, kde žádný kříž nebyl, a kde by mohl být velmi užitečný. Pan Rosťa Zahrádka byl ochoten spolu s farářem vranovským pro kříž a ještě pár dalších věcí zajet, což se podařilo zrealizovat v závěru listopadu 2015. Sestřičky z Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti v Albrechticích pro stáří končí svou službu v domě zvaném Laudon, ve kterém se staraly o handicapované lidi. Sestřičky zestárly, ubylo jich a péči o jejich dílo postupně přebraly civilní sestry. Z tohoto důvodu sestřičky rušily kapli a měly zájem, aby její vybavení mohlo ještě dále sloužit.
Už samo odstraňování kříže v životní velikosti bylo poměrně náročné a několik chlapů mělo co dělat, aby kříž přepravili na auto. Sestřičky to s pohnutím a dojetím sledovaly. Kříž byl převezen do Vranova nad Dyjí, kde bylo shledáno, že upadla pravá ruka Krista. Naštěstí spadla jen do vozíku a místní vranovský restaurátor a odborník pan Jiří Ryšavý byl ochoten ujmout se zrestaurování kříže. Věnoval tomu opravdu velkou péči a kříž se zhruba po 100 hodinách jeho intenzivní práce objevil v novém krásném světle. Byl zlikvidován i červotoč, který tělo Krista prošpekoval svými tunely. V květnu byl kříž, po odborném zabalení restaurátorem i jeho paní Alenou Hornou, převezen farářem vranovským a dubňanským do Zábrušan.
V Zábrušanech bylo shledáno, že upadla druhá ruka. Přes snahu vyzvat někoho z domácích či jeníkovských, aby kříž slepil v místě upadené ruky a zavěsil ho, se nepodařilo navázat žádnou vhodnou spolupráci. Kříž tedy zůstal ležet v kostele v Zábrušanech a čekal až do příjezdu soluňáků. Ti už byli o dané situaci informováni předem a přijeli patřičně vybaveni a odhodláni dotáhnout celou akci do zdárného konce. Vedením této soluňácké aktivity byl pověřen soluňák pan Lukáš Vybíral, přibral si k sobě Josefa Marii Vránu. Vše bylo náročnější, než se původně domnívali. První dny připravovali konzoly a celý mechanismus ke zvednutí kříže. Ve středu 17. 8. si přibrali ještě několik dalších soluňáků vedených Rosťou Vlčkem a tím mohla být celá akce završena. Podle jejich odhadu celý kříž váží asi 150 kg a vybrali si místo k tomu nejvhodnější - asi 3 metry nad zemí. Manipulovat s takto těžkým křížem tak vysoko nad zemí není zrovna jednoduché. Dle vyjádření některých mohlo jít v určité chvíli i o život. Přesto však mohl Rosťa hrdě prohlásit: "Dokázali jsme to!" Po zavěšení společně zatleskali a tím završili píseň, kterou zpívali při zvedání kříže. Josef Maria se vyjádřil, že věří, že kříž vydrží, v případě zemětřesení však prý za něj neručí. Kříž je nyní dominantním bodem kostela a jistě ho žádný z návštěvníků nepřehlédne. Bohu díky těm, kteří se zasloužili o to, že tento kříž může být zapůjčen této zábrušanské farnosti.
P. Marek Dunda