V krásném slunečném májovém ránu se poutníci z okolí Bítova vydali na pouť ke svatému Floriánovi do Moravského Krumlova.
....a již kolona aut směřuje k Moravskému Krumlovu.
Jsme u cíle. Kostel svatého Floriána září do dáli.
Pohled na město jistě zaujme každého.
V nazdobeném kostelíku pozorně nasloucháme Božímu slovu.
Z promluvy O.Plíška.
....Život je velice zranitelná hodnota, zničitelná. A svatý Florián byl voják. Jeho život je službou lásky a obětavosti. Proto je také patronem hasičů.
Dává svůj čas k dispozici, aby chránil, pomáhal , zachraňoval. Je třeba lidem pomáhat, každý se má nasadit.
A není to jen o tom zachraňovat hodnoty pozemské, ale i duchovní.
Ten oheň, který ničí, který spaluje a nemá ovládat naše srdce, je plamen věčného zatracení. Velkou silou proti němu je MODLITBA - a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
V životě každého z nás je také plamen Božího Ducha, plamen lásky, který nás vede. A jak říká svatý Pavel: "Oživ plamen, který nám byl dán".
My všichni jsme dostali tento Boží dar.
Ať tedy žijeme ve znamení Kristovy lásky , abychom byli jako svatý Florián znamením pro další generace a plni lásky k lidem i k Bohu....
Kněží u obětního stolu.
Společná modlitba.
Poděkování otci Pavlu Bublanovi.
A nyní několik vět z historie tohoto chrámu.
Zajímavé poznámky historiků.
Společné foto na závěr.
Kněžské přátelství.
Věž farního kostela.
Mariánská pobožnost.
Matko Boží, my voláme k Tobě.
Poutníci.
Bohu díky za tyto chvíle!
