Zajímavé...

Křížová cesta

Květiny Mám tu pro vás křížovou cestu...






1.zastavení: Ježíš odsouzen na smrt.
Pilát vynesl rozsudek na nátlak kněží a davů. Na kříž s Ním, na kříž s ním! (Mk 15,13) Římský místodržitel myslí, že ze sebe svalí vinu za rozsudek, když si umyje ruce. Ale Pilát se jen situaci vyhnul, stál stranou. - Nepřijal pravdu, která se mu nabízela. Stůjme za pravdou! Vydávejme svědectví! Ježíš se nebrání - mlčí! A my? A já? Neumývám si navenek často ruce a nesvádím vinu na druhého?

2. zastavení: Ježíš bere na sebe kříž.
Poprava začíná. Kristus odsouzen k smrti má nést kříž. Je připočten k zločincům. (Iz 53,12) Kristus přistupuje ke Kříži s tělem hrozně rozdrásaným a plným ran, krev se mu řine na obličej z hlavy trním korunované. "Hle člověk"! (Jn 19,5) Byl raněn pro naše hříchy... Jeho ranami jsme uzdraveni..." (Iz 53,5) Zde vidíme co člověk udělal s Bohem (Mat 27,17) bere na sebe kříž (Jn 19,17) Bere ho rád... Jsou to hříchy mé i hříchy celého světa...

3. zastavení: Ježíš padá poprvé pod křížem.
Ježíš padá pod křížem... Leží na zemi... Nepoužije svých nadpřirozených sil, nesvolává anděly... Otec neposlal ihned víc než 12 pluků andělů? (Mt 26,53) Nežádá o to. Přijal kalich od Otce a chce jej vypít do dna. Jak bolestný údiv pro ty, kteří ho viděli uzdravovat, křísit. A teď? "My jsme doufali" řeknou emauzští učedníci... "Jiným pomáhal, sám sobě nemůže pomoci" řeknou u kříže členové velerady... A Ježíš přijímá tyto provokativní výkřiky... Přijímá slova a rozhodl se, že jim nebude odporovat. On chce být urážen, chce padat, vrávorat. "Ne co já chci, ale co Ty chceš!" (Mk 14,36) Bůh činí z Kristových pádů spásu lidstva. Ty po pádu opět vstaň a pros Pána o sílu.

4.zastavení: Ježíš se potkává se svou Matkou.
Matka - Maria potkává Syna na křížové cestě. Jeho Kříž je křížem jejím, jeho ponížení je jejím ponížením, veřejná potupa je její potupou... Tak mám cítit s ní i já... Její srdce pronikl meč bolesti jako při obětování Páně a tehdy jí Simeon předpověděl, že její duši pronikne meč bolesti. A Maria jde probodená neviditelným mečem ke Kalvárii svého Syna...Matko Bolestná, tys trpěla s Ním. Maria je spoluvykupitelka, je sjednocena se Synem.

5. zastavení: Šimon pomáhá nést Kristu kříž.
Zavolali Šimona z Kyrény, aby nesl kříž. (Mk 15,21), nechtěl jej nést, proto ho donutili... Kráčel vedle Krista, byl mu blízko, blíž než Maria a Jan a Jana nezavolali.. Zavolali jeho Šimona z Kyrény, otce Alexandra a Rufa (Mk 15,21). Jak dlouho nesl Šimon kříž z donucení? Jak dlouho kráčel vedle Ježíše a dával najevo, že nemá s ním nic společného? Byla u něho přehrada lhostejnosti k ČLOVĚKU trpícímu.
Byl jsem nahý...
měl jsem žízeň...
byl jsem ve vězení...
nesl jsem kříž...
A ty jsi to se mnou nesl? Opravdu nesl až dokonce? Vizme v blížním trpícího Krista.

6.zastavení: Veronika podává Kristu roušku.
Veronika nesla kříž s Ježíšem tak, jak mohla, jak jí v té chvíli diktovalo srdce a osušila mu obličej zbrocený krví, potem, prachem, slinou... A Ježíš? Zanechal jí otisk své tváře. " V písmě stojí: "Co jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, pro mne jste to udělali." Spasitel opravdu vtiskuje svou podobu do každého skutku lásky, tak jako vtiskl na Veroničinu roušku.

7.zastavení: Ježíš padá podruhé pod křížem.
"Já jsem červ a né člověk, posměchem pro lid, davu k pohrdání." (Ž 21,7) Jeruzalémské ulice jsou velmi hrbolaté. Ježíš padá podruhé pod křížem, je předmětem posměchu... A on to chce, padá vyčerpán námahou, padá z vůle Otcovy... Padá z vlastní vůle, chce, aby se naplnila slova prorokova: "Já jsem už jen červ a ne ani člověk." Červ se plazí po zemi... Tento pád v nás má vyvolat výčitky za hříchy... Červ hlodá svědomí člověka... Pane, odpusť, odpusť,...

8. zastavení: Ježíš těší Jeruzalémské ženy.
Výzva k opravdovému pokání, k lítosti nad spáchanými hříchy. Ježíš říká: "Neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi." (Lk 23, 28). Není možné zůstat na povrchu zla, je třeba jíst ke kořenům, k příčinám, až na dno svědomí. Toto nám chce říci Ježíš nesoucí kříž. Neposuzujme... Naše soudy ať jsou uvážené! Rozumné! Prosím, Pane, abych uměl - uměla - chodit a žít v pravdě!

9. zastavení: Ježíš padá potřetí pod křížem.
Pán na něj položil hříchy nás všech... My všichni jsme zbloudili jako ovce, každý z nás šel jinou - svou cestou, ale Pán vložil na něj hříchy nás všech. (Iz 53, 6) Ježíš padá potřetí. Kdo je ten, který padá? Kdo je ten, který leží v prachu na cestě pod křížem? Kdo je ten, kterému se posmívají? Kdo je Ježíš Kristus? Ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na své vznešenosti, že je rovný Bohu, nýbrž sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti na kříži." (Fil 2, 6-8).

10. zastavení: Ježíš zbaven roucha.
Ježíš je obnažen... Naše myšlenky se obracejí k Matce... Tajemství vtělení: Syn Boží bere tělo z lůna Panny (Mž 1, 23) "V žertvách a krvavých obětech zálibu nemáš ale tělo jsi mi dal." (39,7). Řekl jsem: "Hle, přicházím, plnit vůli tvou". Já stále konám, co se mu líbí". (Jn 6, 29). Toto obnažené tělo plní vůli otcovu: Každou ranou, každou bolestí, každým svalem, potůčky řinoucí se krve, pohmožděninami. Toto tělo plní vůli Otcovu. Tělo člověka bývá různě zneuctěno. Mysleme na Marii, v ní se Bohu dostávalo klanění.

11. zastavení: Ježíš přibit na kříž.
"Ruce mi proťali i nohy, všechny mé kosti mohou spočítat." (Ž 21, 18) Toto tělo je výkupným. Celé tělo je výkupným: ruce, nohy i každá kost, svalstvo, nervová soustava, každé ústrojí, každá buňka... a já až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny lidí k sobě." (Jn 12, 32) V těchto slovech je plná skutečnost ukřižování... Hrozné napětí celého těla, které je přibité jako nějaká věc na trámy kříže a má být až do krajnosti drceno v smrtelných křečích. A v tomto ukřižování se ocitá celý svět, když jej chce Ježíš přitáhnout k sobě. Svět podléhá tíži těla, které z liknavosti tíhne k zemi: "Vy jste zdola, já jsem zhora. (Jn 8, 23) S kříže pronáší slova: "Otče odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají.:" (Lk 23, 34)

12. zastavení: Ježíš umírá na kříži.
Ježíš z kříže volá Otce. (Mk 15, 34) Všechno o jeho dovolávání svědčí o tom, že je s ním jedno. Já a Otec jedno jsme. (Jn 10, 30) "Kdo viděl mne, viděl Otce. (Jn 14, 9) Můj Otec je až dosud činný, i já jsem činný. " (Jn 5, 17) Zde je nejvyšší, nejvzněšenější činnost Syna ve spojení s Otcem. Ano: právě tehdy, když volá: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? (Mk 15, 34) Když se člověk dívá na tyto paže, objímají člověka a celý svět. Objímá... Hle, člověk! Hle, sám Bůh! V něm žijeme, hýbáme se a jsme. (Sk 17, 28) V něm těchto rozepjatých pažích na příčném břevně kříže... To je tajemství vykoupení...

13. zastavení: Tělo sňali a položili do klína Matky.
Nyní, kdy je tělo vložené do klína Matky, máme před očima chvíle, kdy Maria přijala pozdrav anděla Gabriela: "Hle, počneš a porodíš Syna a dáš mu jméno Ježíš... Pán mu dá trůn jeho předka Davida a jeho království nebude mít konce. (Lk 1, 31-33) Maria řekla: "Ať se mi stane podle tvého slova." Maria dostala bohatší dar než my všichni a také ona nejvíc platí, platí srdcem... "Tvou vlastní duší pronikne meč..." (Lk 2, 35) Kolik lidských srdcí se otvírá před srdcem této Matky, která tolik platila! A Ježíš znovu celý v jejím náručí jako v betlémském chlévě, při útěku do Egypta, v Nazaretě... Matko sedmibolestná, oroduj za nás!

14. zastavení: Ježíš pohřben.
Od chvíle, kdy se člověk hříchem vzdálil od stromu života, stala se země hřbitovem. Kolik lidí, tolik hrobů... Žijeme na velké planetě hrobů... Se souhlasem Josefa z Arimatie pochovali tělo Ježíšovo do jeho nového hrobu... Ježíš přemohl smrt svou smrtí... Strom života, od kterého byl člověk za svůj hřích odehnán, zjevil se lidem novým způsobem v Kristově těle. "Kdo bude jíst tento chléb, bude žít na věky. Chléb, který já dám, je mé tělo dané za život světa." (Jn 6, 51) Protože se naše planeta stále pokrývá hroby, protože roste hřbitov, na kterém se člověk, vyšlý z prachu, zase do prachu vrací" (Gn 3, 19), přesto všichni lidé, kteří hledí na hrob Ježíše Krista, žijí v naději na vzkříšení.

Květiny

Sdílet

Související články:
Tvář (19.04.2019)
Vánoční přání (25.12.2018)
Vánoce v Anti-křesťanském čase (28.12.2016)
Samozřejmost nebo dar? (22.01.2016)
Duchem modlitby (19.01.2016)
Modlitba č.2 (19.01.2016)
Neumím to, ale snažím se (18.01.2016)
Láska nebeská a pozemská (18.01.2016)
Bosý chlapec (29.11.2015)
Plnomocné odpustky - rozhovor s P. Markem Dundou (05.11.2015)
Myšlenka "3D" na téma dobro (08.09.2015)
Pohled očí a pohled srdce (22.06.2015)
Církev ve světle irského referenda. Je třeba se probudit do reality (05.06.2015)
Komentář Antona Seleckého: Otázka věčnosti (04.05.2015)
Pochopili jsme? (03.05.2015)
Největší umění: stárnout s radostným srdcem (10.04.2015)
Boží hod velikonoční- Poznám Tě, Pane? (05.04.2015)
Bílá sobota (04.04.2015)
Pátek Svatého týdne- Dokonalé utrpení (03.04.2015)
Čtvrtek Svatého týdne - Dar eucharistie (02.04.2015)
Středa Svatého týdne (01.04.2015)
Úterý Svatého týdne - Pane, kdo je to? (31.03.2015)
Pondělí Svatého týdne - Týden utrpení (31.03.2015)
Video: Projev prof. Petra Piťhy: Našimi nepřáteli jsme my sami (11.03.2015)
Půst, který povzbuzuje (05.03.2015)
Cesta ke svobodě (02.03.2015)
O cibulce a stařence (01.03.2015)
Proč jsem blázen a chci zůstat věrnou i po rozvodu? (17.02.2015)
Počítá se jen láska (12.02.2015)
Udělej ze své práce úkon modlitby (10.02.2015)
Výzva otcům FATYMu (13.12.2014)
Poděkování panu Rostislavu Václavu Vlčkovi (25.11.2014)
Kázání k 16. neděli v mezidobí (30.07.2014)
Kardinál Burke o víře, právu na život a rodině (11.06.2014)
První list Korintským, 13. kapitola- pro dnešek (09.06.2014)
Ján Vojtaššák - kdo to byl? I dnes nám má co říci... (02.06.2014)
Proč předáváme víru dalším lidem? (19.05.2014)
"Jdu bez doprovodu a neozbrojen... ale jsem silnější!" (12.05.2014)
Petr Ludwig - Kniha: KONEC PROKRASTINACE (05.04.2014)
Báseň (09.03.2014)
Věříš??? (14.02.2014)
Kázání k 5. neděli v mezidobí na TV-MIS (10.02.2014)
NAPROHELP v Brně (04.02.2014)
Průběh lidových misií za první republiky ve farnostech o. Pavla Buchty (04.02.2014)
Důsledky apostase (04.02.2014)
O pozvání (30.01.2014)
Smiř se sám se sebou! (28.01.2014)
Neexistuješ náhodou (27.01.2014)
Bůh není snílek, ale realista (27.01.2014)
Trestá Bůh? Aneb následek hříchu... (26.01.2014)
1. K čemu jsme na světě? (23.12.2013)
Paradox Vánoc (16.12.2013)
Prorok, který miloval Církev (07.12.2013)
Žehnejte (05.12.2013)
| Autor: Marie Naděžda Drtinová | Vydáno dne 09. 02. 2014 | 3404 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Jak se ti líbí časopis Milujte se!? (viz www.milujte.se)


Celkem hlasovalo: 407895
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace