Zajímavé...

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

www.pexels.com/ Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu.





Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.

Dokument nese podpis prefekta, kardinála Luise Ladarii SI, a kancelář zmíněné Kongregace, arcibiskupa Giacoma Morandiho, a je datován na svátek Narození sv. Jana Křtitele (24.6.).

Dvoustránková věroučná nóta v úvodu předesílá, že poslední dobou v křestních bohoslužbách celebranti modifikují slova, jimiž se tato svátost udílí. Dodejme, že problém se vyskytuje především na půdě římsko-katolického ritu, kde církev používá sloveso křtít v první osobě jednotného čísla v činném rodu a celebrant oslovuje křtěnce jménem: „N. já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“, zatímco formulace řecko-katolického ritu užívá trpný rod a celebrant říká o křtěnci, jehož oslovuje jménem: „Boží služebník N. je křtěn ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Z věroučného hlediska je tedy chybné, když celebrant ve svátostném úkonu mění jednotné číslo slovesa křít na množné a svévolně rozšiřuje podmět křestní formulace slovy „křtíme jménem nebo spolu s tatínkem, maminkou, kmotry, prarodiči, příbuznými, přáteli a shromážděním věřících“.

Zdá se, že svévolné modifikování svátostné formulace – čteme ve věroučné nótě – chce zvýraznit komunitní povahu křtu, aby vyjádřilo účast rodiny a přítomných a vyhýbalo se pojetí, které koncentruje pozornost na svátostnou moc kněze na úkor rodičů a společenství věřících, třebaže jejich roli Křestní obřady římského ritu na patřičných místech výslovně zahrnují. Ukazuje se tedy, že se pod diskutabilními motivacemi pastoračního rázu vynořuje starodávné pokušení nahrazovat formulaci, předanou Tradicí, jinými texty, považovanými za vhodnější.

Poukaz na pastorační motivace – pokračuje v poznámce pod čarou věroučná nóta – tak možná nevědomky zastírá subjektivistickou úchylku a manipulativní sklony. Již Romano Guardini připomněl v minulém století, že v individuální modlitbě se věřící může držet podnětů svého srdce, ale v liturgických úkonech se »musí otevřít na jiný podnět, mocnějšího a hlubšího původu, přicházející ze srdce církve, tlukoucího během staletí. Zde neobstojí to, co se mi individuálně líbí nebo se mi zdá momentálně žádoucí...« (R. Guardini, Vorschule des Betens, Einsiedeln/Zürich, 1948, str. 258).“

Věroučná nóta pak, počínaje odkazem na sv. Tomáše Akvinského (Summa Theologiae, III, q.67, a. 6 c), podrobněji vysvětluje, proč zmíněná modifikace není na místě.

„Druhý vatikánský koncil praví: »Když někdo křtí, křtí sám Kristus«. Toto tvrzení v konstituci o posvátné liturgii (Sacrosanctum concilium, 7) – pokračuje věroučná nóta - je inspirováno textem sv. Augustina (In evangelium Ioannis tractatus, VI,7), který spojuje slavení svátostí s Kristovou přítomností nejenom v tom smyslu, že mu dodává sílu (virtus) a účinnost, nýbrž v tom, že indikuje Pána jako protagonistu slavené události. Když totiž církev slaví nějakou svátost, jedná jako Tělo, neoddělitelné od své Hlavy, poněvadž Kristus je Hlavou, jednající v Těle církve, jež zrodil v tajemství Paschy. Slavnostně prohlášená nauka Tridentského koncilu o božském ustanovení svátostí je tak přirozeně rozvinuta a autenticky interpretována citovanou pasáží konstituce Druhého vatikánského koncilu Sacrosanctum concilum. Oba koncily jsou tedy v komplementárním souladu, když stvrzují absolutní nedisponovatelnost sedmera svátostných formulací církevních úkonů. Svátosti ustanovené Ježíšem Kristem jsou svěřeny církvi, aby je střežila. Proto je zřejmé, že církev, ač ustanovená Duchem svatým, který vykládá Boží Slovo, může do jisté míry uzpůsobovat obřady, které vyjadřují svátostnou milost darovanou Kristem, avšak nedisponuje samotnými základy svojí existence: Božím Slovem a spásonosnými činy Krista.

Je tedy pochopitelné, že církev během staletí pečlivě střežila formy slavení svátostí zejména v oněch prvcích, které jsou dosvědčeny v Písmu a umožňují rozpoznat s absolutní zřejmostí Kristův čin v úkonech církevních ritů. Druhý vatikánský koncil proto stanovil, že nikdo jiný, ani kněz, nesmí v liturgii o své vůli nic přidávat ani ubírat ani měnit“ (SC, 22 §3). Měnit z vlastní iniciativy formu slavení nějaké svátosti není jen liturgický nešvar jako přestupek proti nějakému ustanovení pozitivního práva, nýbrž vulnus (rána) zasazená zároveň církevnímu společenství a rozpoznatelnosti Kristova působení, což v těch nejtěžších případech zneplatňuje samu svátost, protože podstata liturgického úkonu vyžaduje věrné předávání toho, co se obdrželo (srov. 1 Kor 15,3).“

Věroučná nóta Kongregace pro nauku víry pak pokračuje: „Podmětem slavení svátostí je církev, Kristovo Tělo spolu s Jeho Hlavou, jež se projevuje konkrétním shromážděním pokřtěných (srov.KKC , 1140, 1141). Toto shromáždění je však činné služebně, nikoli kolegiálně, protože žádná skupina ze sebe nemůže učinit církev, nýbrž stává se církví na základě povolání, které nevyvstává zvnitřku dotyčného shromáždění. Pověřený služebník (celebrant) je tudíž znamením přítomnosti Toho, který povolává, a zároveň místem společenství každého liturgického shromáždění s celou církví. Jinými slovy, služebník je vnějším znamením toho, že nedisponujeme svátostí, jakož i charakteru jeho přináležitosti ke všeobecné církvi.

V tomto světle je třeba chápat tridentský výrok o nezbytnosti úmyslu vysluhovatele konat to, co koná církev (DH, n.1611). Úmysl však nemůže zůstat pouze na vnitřní rovině, což hrozí subjektivistickými úchylkami, ale vyjadřuje se vnějším úkonem za použití svátostné matérie a formy. Tento úkon nemůže než vyjadřovat společenství mezi tím, co koná celebrant slavením každé svátosti, spolu s tím, co koná církev společně s Kristem samotným. Je tedy podstatné konat svátostný úkon nikoli ve vlastním jménu, nýbrž v osobě Krista, činného ve svojí církvi, a ve jménu církve.

Proto v tomto specifickém případě vysluhovatel svátosti křtu nejenom nemá pravomoc disponovat podle svého zalíbení svátostnou formulí z výše zmíněných důvodů kristologické a eklesiologické povahy, nýbrž nemůže ani prohlašovat, že jedná jménem rodičů, kmotrů, příbuzných, přátel i věřících shromážděných k bohoslužbě, protože celebrant jedná jako znamení přítomnosti samotného Kristova úkonu, který se uskutečňuje liturgickým úkonem církve. Když vysluhovatel říká „já tě křtím“ nemluví jako funkcionář, který plní svěřenou roli, nýbrž jedná služebně jako znamení přítomnosti Krista, který jedná ve svém Těle, uděluje svoji milost a činí z onoho konkrétního liturgického shromáždění „skutečnou povahu pravé církve“ (SC, 2), poněvadž „liturgické úkony nejsou soukromé úkony, nýbrž slavnostní projevy církve. Církev je »svátost jednoty«. Je to svatý lid, sjednocený a uspořádaný pod vedením biskupů“ (SC, 26).

Měnit svátostnou formulaci proto také znamená nechápat samotnou povahu církevní služby, která je vždycky službou Bohu a Jeho lidu a nikoli výkonem moci, jež manipuluje tím, co bylo svěřeno církvi úkonem, který patří Tradici. V každém vysluhovateli křtu proto musí být zakořeněno nejenom vědomí, že jedná ve společenství církve, ale rovněž přesvědčení, které svatý Augustin připisuje Janu Křtiteli, který „pochopil, že Kristus je takový, že i přes množství svatých či hříšných služebníků, udělujících křest, nelze svatost křtu přičítat nikomu jinému než Tomu, na něhož sestoupila holubice a o kterém bylo řečeno: »To je ten, který křtí Duchem svatým« (srov. Jan 1,33)“. A proto – komentuje dále Augustin – „Ať křtí třeba Petr, je Kristus tím, kdo křtí; křítí-li Pavel, je Kristus tím, kdo křtí, a také křtí-li Jidáš, pak tím, kdo křtí, je Kristus“ (Augustin, In Evangelium Ioannis tractatus, VI,7)“ – končí věroučná nóta týkající se modifikace svátostné formulace křtu.



Převzato z www.vaticannews.va/cs.html, článek ze 7. 8. 2020 naleznete zde.

https://www.pikist.com/free-photo-vvaly/cs



Sdílet

Související články:
10 úžasných faktů o síle Eucharistie (15.09.2020)
Mýtus, že svatá zpověď před knězem je zbytečná, hřích stačí vyznat před Bohem (03.09.2020)
Kněz se nenakazil podáváním Eucharistie do úst nakaženému + Život Cirkvi vo svete 32/2020 (13.08.2020)
P. Montfort (Dvě Srdce Lásky): Buďte jedno se Dvěma Srdci Lásky a Bůh vás přijme (12.07.2020)
P. Matúš Marcin: Nevyznáváme všechny hříchy (24.06.2020)
Biřmování: Zamyšlení litoměřického biskupa Jana Baxanta (26.05.2020)
Virus, který odkrývá zapomenutý pramen svátosti manželství (23.04.2020)
Osm rad, jak prožít slavení mše svaté na dálku (20.04.2020)
Velikonoční smíření s Bohem - soukromá pobožnost (02.04.2020)
Duchovní svaté přijímání - 4. část: Ovoce přijímání (video) (02.04.2020)
Duchovní svaté přijímání - 3. část: Přijímání se přelévá do adorace (video) (01.04.2020)
Duchovní svaté přijímání - 2. část: Naše vnitřní dispozice (video) (31.03.2020)
Duchovní svaté přijímání - 1. část: Naše touha přitahuje Krista (video) (30.03.2020)
Jak je to nyní se svátostí smíření? Inspirace ze Slovenska (21.03.2020)
Bez víry nelze přijmout svátosti, vysvětluje Papežská teologická komise v novém dokumentu (05.03.2020)
TV LUX: Pečeť zpovědního tajemství (19.02.2020)
Ďábel vyhlásil otevřenou válku celibátu, manželství a Eucharistii. Tady je důvod. (14.02.2020)
O správném (a nesprávném) používání slova "křest" (11.01.2020)
Zpovědní zrcadlo z roku 1846 (16.12.2019)
Zpověď očima kněze (video) (05.12.2019)
Karol Dučák: Důležitost častého svatého přijímání (a jak se v minulosti přijímalo) 2. část (25.11.2019)
Karol Dučák: Důležitost častého svatého přijímání (a jak se v minulosti přijímalo) 1. část (24.11.2019)
Co jsou to odpustky a jak jim mám porozumět? V které dny a příležitosti je lze získat (04.11.2019)
Satanské mše jsou důkazem pravdy katolického učení (04.11.2019)
Proč mezi katolíky upadá víra v přítomnost Krista v eucharistii? (16.10.2019)
Svatá Eucharistie – tlukoucí srdce církve (16.10.2019)
Když kněz žehná, to já žehnám, říká Pán Ježíš. (03.09.2019)
Ježíš mě pokáral, když jsem slavil mši svatou (25.08.2019)
Děkujeme po přijetí Kristova Těla? (12.08.2019)
Tato hostie byla natočena - krvácející a pulsující planoucí srdce (27.06.2019)
Jak s láskou přijmout Pána Ježíše v Eucharistii? (22.06.2019)
Ďábel ví o Eucharistii mnohem více než běžní katolíci, proto se před ní třese a utíká (15.06.2019)
Manželství - živý obraz Nejsvětější Trojice (12.06.2019)
7 způsobů, jak se posvěcujeme Eucharistií (05.06.2019)
Poklady, které získáváš účastí na mši svaté (03.06.2019)
Zázraky ve farnosti jako ovoce nepřetržité adorace (+ krásná svědectví účastníků)) (01.06.2019)
Velikonoční zpověď nebo její levná karikatura (06.04.2019)
Pro katolíky mají význam kříže s korpusem Pána Ježíše, a nikoli 'prázdné' kříže. Proč? (19.03.2019)
Mít užitek ze zpovědi (02.03.2019)
Karol Dučák: Přijímání pod obojí v Římskokatolické církvi (28.01.2019)
Nerezignujeme zbytečně často na přijímání Eucharistie? (29.12.2018)
Kdy mohu přijít pozdě na mši svatou? (16.12.2018)
Nudíte se na mši svaté? Inspirujte se světci, jak to změnit (16.12.2018)
Každý kněz má hlubokou úctu před kajícníkem (15.12.2018)
10 důkazů, že zpověď má moc osvobodit (30.11.2018)
Svátosti jsou dary od Boha a klíčovým pilířem duchovního života (09.10.2018)
* Jak strávit hodinu v adoraci?
* + Svědectví - Jak jsem uvěřila, že Eucharistie je živý Kristus?
(12.09.2018)
Exorcismem potvrzená Boží přítomnost v Eucharistii (31.07.2018)
Hodina lásky a svobody. Proč je eucharistický půst tak důležitý? (17.06.2018)
Kardinál: Přijímání nelze sdílet s nekatolíky jako například pivo nebo koláč (16.06.2018)
Dotek lásky při prvním svatém přijímání (15.06.2018)
Cesta Eucharistie - pobožnost k úctě Kristova Těla (15.06.2018)
10 mimořádných faktů o moci Eucharistie (03.06.2018)
Duchovní nebezpečí nedůstojných přijímání: klíčový bod v Amoris diskusi (11.05.2018)
Přijímat Eucharistii do úst nebo na ruku? Důležitý je vnitřní postoj (19.04.2018)
Ovoce adorace: rapidní pokles kriminality (09.03.2018)
Kardinál Sarah o úctě k eucharistii (27.02.2018)
Generální zpověď (16.02.2018)
TŘI MOCNÉ POSVĚCENÉ PŘEDMĚTY, KTERÉ BYSTE MĚLI MÍT DOMA (03.11.2017)
Na přijímání tzv. bezlepkových hostií se nic nemění (12.07.2017)
O 77 MILOSTECH A PLODECH, JEŽ VYPLÝVAJÍ ZE ZBOŽNÉ ÚČASTI NA MŠI SVATÉ (18.06.2017)
Ikona přijímání svatých tajemství Pánova těla a krve apoštoly (17.06.2017)
Kardinál Sarah: v eucharistické úctě se učte od sv. Jana Pavla II. a sv. Matky Terezy (15.06.2017)
Eucharistie nepřipouští redukce a manipulace (14.06.2017)
Letnice - dar zralosti ve víře (31.05.2017)
Jak se svatí připravovali na přijetí Eucharistie? Odpověď zní: s Pannou Marií! (28.05.2017)
* Fundamenty (49) Křest - základ křesťanského života
* Fundamenty (50) Křest a křestní milost
(11.04.2017)
Ježíš to nemyslel doslovně s jezením Jeho těla ... že? (+ video) (09.04.2017)
TV LUX: V SAMÁRII PRI STUDNI (109): Odpuštění a příprava na gen. zpověď (04.04.2017)
Bez zpovědi bychom už nebyli katolíky (14.03.2017)
Příprava na svátost biřmování (22.02.2017)
Fundamenty (53) Svátost nemocných (07.02.2017)
Osmiletý chlapec se modlí k Nejsvětější Svátosti, získává uzdravení pro svou rodinu (06.02.2017)
OBĚŤ KRISTOVA A NAŠE Úvaha u příležitosti svátku Uvedení Páně do chrámu (31.01.2017)
Odpouští ti Bůh vždy, když jdeš ke svaté zpovědi? Ano, ale ... (12.01.2017)
Zázrak při svaté zpovědi (30.12.2016)
Ježíš jako exorcista (07.10.2016)
Jak jsem pomohl hříšníkovi na smrtelné posteli aneb síla posledního pomazání (22.09.2016)
Svěcená voda – ochranná a léčivá síla pro křesťany (07.09.2016)
Svěcená voda – poklad církve! (07.09.2016)
Z vyprávění nemocničního kaplana (22.07.2016)
Aby biřmování nebylo rozloučení s Církví (21.06.2016)
Dotek lásky při 1. svatém přijímání (20.04.2016)
Eucharistický zázrak v Polsku (12.04.2016)
ZÁZRAK VŠECH ZÁZRAKŮ Reálná přítomnost Krista v eucharistii (09.12.2015)
Staň se skutečným kmotrem! (09.12.2015)
Myšlenky o Eucharistii (- nejen ke zpytování svědomí) (06.11.2015)
Kým má být kmotr (křestní rodič) pro naše dítě (16.09.2015)
Gratulujeme ke svatbám (13.07.2015)
Rozhovor s o. Vojtěchem Kodetem: Čím odtažitější vztah, tím horší zpověď (10.06.2015)
Láska přemáhá smrt, říká o. Mellone o svém předčasném kněžském svěcení (20.04.2015)
TV Lux: FUNDAMENTY - Co se děje při zpovědi, úkony kajícníka (01.04.2015)
Eucharistie není večeře s přáteli, ale mysterium (27.03.2015)
Příprava na dobrou svátost smíření (26.03.2015)
Kniha k Synodě: Kardinálové vysvětlují, proč rozvedení nemohou přijímat eucharistii a uzavírat nové sňatky (29.09.2014)
Svatební oznámení (30.08.2014)
Přechodná změna místa stálé zpovědní služby v Brně (21.05.2014)
Eucharistie, záruka vzkříšení (16.05.2014)
Altheina poslední zpověď* (09.04.2014)
Oblažující odpuštění (25.09.2013)
Dorotka - Boží dar (20.09.2013)
Stálá zpovědní služba v Brně (03.09.2013)
Účast na mši svaté (19.06.2013)
Křest změnil situaci (16.05.2013)
Bostonský masakr: Poslední pomazání bylo raněným a umírajícím odepřeno (30.04.2013)
SKVĚLÁ VOLBA (05.04.2013)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 08. 08. 2020 | 513 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.vaticannews.va/cs.html
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Znáš adoptivní farnost Jeníkov? (viz články o farnosti Jeníkov)

Netuším, o co jde (1064 hl.)
 
Něco jsem zaslechl (765 hl.)
 
Je to bláznovství (774 hl.)
 
Zpovzdálí to sleduji (823 hl.)
 
Dost se o to zajímám (1039 hl.)
 
Aktivně spolupracuji (824 hl.)
 
Patřím dokonce do Klubu přátel Jeníkova (729 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 6018
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
projekt Godzone=
Jsme mediálními partnery projektu Godzone.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace