Možná bych se Vám měl. Andulko , omluvit za poněkud drsnější tón minulého komentáře… Vím, vadí Vám mariánská úcta, která je přehnaná a má tak spíše než ke zbožnosti blíže k modloslužbě. Je to problém, přináší pohoršení (jak je jasně patrně i z Vašich komentářů).
Jedním z důvodů těchto, řekněme excesů, je jistě i nesprávný obraz Boha (myslím tím, jak ho vnímáme). Vidět Ježíše pouze jako Boha a nevidět, že je také i člověkem, naším bratrem, přímluvcem u Otce, který sám sebe obětoval….., vytváří podmínky pro přehánění mariánské úcty, aby nám to Maria u Boha Ježíše, „vyžehlila“. Je v tom opravdu mnoho nevědomostí. Ale řekněme, je tím mariánská úcta špatná? Kolik dobrých věcí je zneužito nebo špatně používáno. Sám jsem se setkal s babičkou, která se při mši svaté modlí růženec. Při mši svaté, která je zpřítomněním Ježíšovy oběti za nás, kdy On sám v osobě kněze předkládá Bohu Otci naše záležitosti… Co s takovou babičkou, jak jí to vysvětlit?

Na druhou stranu je Mariina úloha v díle spásy větší než si v tuto chvíli myslíte a jste ochotny (myslím i Vás, Jano), připustit. Asi i větší, než si kdokoli z nás může představit.
Je zajímavé si uvědomit, že mše svatá – zpřítomněním Jeho Oběti - v sobě zahrnuje události Poslední Večeře , Velkého pátku a Vzkříšení. Zpřítomňuje se zde tedy i okamžik, kdy Ježíš odevzdává svou Matku Janovi a tím i nám všem. Maria je tedy přítomna na každé mši svaté. …
Její úloha však opravdu nic neubírá na jedinečném vykupitelském díle Kristově !!! Toto mínění je opravdu zavádějící, opravdu si to nemyslete. Marii nelze nikdy oddělit od Ježíše, jejich srdce jsou spojená. Ale pramenem milosti je a zůstává Srdce Ježíšovo, to Srdce, které bylo pro nás otevřeno kopím vojáka a ze kterého tryská pramen milosrdenství.
Mariina úloha je jiná. Jako pokorná služebnice Páně, vždy plnila a plní Boží vůli. (To bychom měli také) Ale ona je v tom dokonalá. Stojí pod křížem, souhlasí s obětí svého Syna. Co to muselo být pro matku, zříci se všeho a souhlasit se smrtí svého syna…? Matka Bolestná… Ač k tomu vyvolená, uchráněna poskvrny hříchu, přec nebyla ušetřena utrpení, neměla žádné výhody z toho, že je Ježíšovou matkou…
Její vztah k Ježíši by se mohl přirovnat ke vztahu potrubí ke zdroji. Ježíš je pramenem a dárcem vody trykající do života věčného, Maria je tím potrubím, kterým se tato voda přivádí k nám. Proto ji nazýváme prostřednicí všech milostí. (Nemá se i naše srdce stát, jak řekl ježíš, takovým pramenem, nemáme i my mít účast na Ježíšově Oběti a spáse světa, spoluvykupovat svět ? Proto je Maria v tomto smyslu Spoluvykupitelkou. (Ježíšovi a jeho Oběti tím jistě nekonkuruje).
Ptáte se, Jano, Proč je Marie v oficiálních dokumentech titulována jako Matka Boží, Spoluvykupitelka, Vůdkyně Božího lidu, mateřská prostřednice Církve a lidu? Nikde v Bibli jsem nic takového nenašla, naopak je tam spousta pasáží, které to vyvrací.
Pochybuji o spoustě pasáží v Písmu, které to vyvrací. Můžete mi je, prosím , napsat na osobní mail (ale ne prosím přes Outlock, to by mi nepřišlo, díky) Tato nauka je naopak pevně zakotvena v tradici Církve.
Píšete, Andulko, že takto, jak jste mi to (v komentáři) podal, bych mohla vnímat, že přes Marii budu mít zaručenou spásu a Ježíš se díky jejím přímluvám na mě teprve podívá, že to bude s Marií "dokonalejší".
V žádném případě nechci snižovat modlitbu k Ježíši. Vždyť máme mít „oči upřeny na Ježíše, vždyť mu na nás záleží“. Sám využívám možnost být přítomný na adoraci, před Pánem, s ním. Jsou to chvíle úlevy a povzbuzení. Na druhou stranu prosit Marii, která je „prostřednicí u Prostředníka“ je dobrou možností, když si uvědomíme jaké je naše srdce, s jakým srdcem a jakými úmysly předstupujeme před Boha. A tak se a naše záležitosti odevzdáváme Ježíši prostřednictvím společné Maminky, jejich neposkvrněných rukou. Vždyť nám ji Ježíš dal. A myslím, že i on, když prožíval své dětství v Nazaretě, se utíkal pod její ochranu.
Mějte se moc hezky.