Ludmila Lázničková 10 září Před několika dny mne pozvali, abych dnes do Českého rozhlasu, konkrétně do ČRo plus do diskusního pořadu „Pro a proti“. Až na místě jsem se dozvěděla, že se nejedná o diskusi přímo pouštěnou do éteru, ale že se dikuse natočí a pak se z ní vybere. Točilo se více než hodinu, asi tak 70 minut. Prý z toho včetně nějakých proluk udělají 50 minut diskuse!! Připadala jsem si jak v nějakém podloudném garážovém studiu. Bylo to naprosto neprofesionální.Začalo se se zpožděním, opakovaně jsem slyšela hysterická volání o hypoglykemii paní redaktorky, pak paní redaktorka hned byla opravovaná dr. Křepelkou, protože měla špatně jeho funkce, pak se tedy začalo, a zážitek, kdy jsem mluvila a naráz začalo cosi ve studiu pískat, zvonil jim tam telefon, a kdy jsem nevěděla, zda mám přes tyto pazvuky pokračovat nebo ne – to nikomu nepřeji. … Problémy byly z Prahy. Redaktorka- moderátorka mne párkrát okřikla, když jsem chtěla nějakou větu dr. Křepelky hned komentovat, že teď ne, pak už položila otázku jinak. V diskusi v rámci pořadu se ptali, jak bych se zachovala, kdyby mi přišla žena těhotná po znásilnění. Je to oblíbený argument pro zdůvodnění potřebnosti legalizace potratů. Jenže tento argument končí u reality – těch prokázaných těhotenství po předchozím skutečném znásilnění je celkově velice málo. Já sama, i když je to již 20 let, co se dané problematice věnuji, jsem se ještě s těhotnou po znásilnění nesetkala. To jsem i v pořadu odpověděla. Bylo zajímavé, že dr. Křepelka také připustil, že se s touto situací nesetkal. Nicméně i tak na mne redaktorka tlačila, že kdyby taková těhotná přišla jak se zachovám. Stejně tak zaznělo oblíbené téma "potraty pro nemoc dítěte". Takže zase se od faktů, že pilulka poškozuje zdraví, jsme se octli u polemiky, co by bylo, kdyby bylo. Bylo zajímavé, že i dr. Křepelka připouštěl celou škálu rizik, co užití pilulky přinese. Bylo zajímavé jej slyšet, že nemohou tuto pilulku nabídnout ženám , kterým by z jejich náboženských důvodů nemohli aplikovat transfuzi pro riziko velkých krevních ztrát po pilulce. Pro mne známkou vysoké neprofesionality pražského týmu bylo to, že když skončilo natáčení, si nevypnuli mikrofon. Takže jsem je slyšela, jak se spolu v Praze baví, ( redaktorka s doktorem Křepelkou) jak je to hrozný, jak tady může existovat někdo, kdo týrá ty ženy, protože říká, že potrat je zlo, jak hrozně se na těchto ženách takový lidi podepisují. (To mi totiž už nějak podsouvali i ve veřejné diskusi, když jsem zmiňovala utrpení žen po potratu, tak namítali, že toto utrpení vlastně způsobujeme my, když mluvíme o potratu ve faktech.) Připadá mi to, jako když pan A ukradne z výlohy zlatý prsten, a někdo řekne, že to je krádež, tak tento dotyčný je zlý a špatný, protože pan A přece zlato jen přemístil. A přece nemůžeme tvrdit, že to je krádež, tím bychom jej uvrhli do špatného světla, do stresu… V této jejich soukromé diskusi po skončení pořadu dr.Křepelka se ještě vrátil k otázkám znásilnění , že jak někdo něco takového, co jsem řekla, může říct (mluvila jsem totiž o dvojím traumatu ženy – po prožitku znásilnění ještě by následovalo trauma umělého potratu a následný postabortivní syndrom), že v Somálsku je tolik žen znásilněných …a ta redaktorka mu k tomu přitakávala…při tom v Somálsku vůbec neřeší otázky, kterými my se tady zabýváme. Pak začal zesměšňovat, že by chtěl vidět, jak se někdo stará o Downa - Pak už jsem je raději neposlouchala a šla domů. Z pořadu nemám nijak dobrý pocit. Dr. Křepelka je pořád stejný - je to lékař, co o uměle potraceném dvojčeti mluví jako o úspěšně zlikvidované komponentě, ten nijak nepřekvapil. Ale úroveň paní redaktorky byla poměrně nízká - neobjektivní. Tak si říkám, jestli takových lidských a profesionálních kvalit bude i ta paní, co to bude sestřihávat, tak výsledně nevím, co se dozvíme. „Český rozhlas plus“ zklamal. L