Katolíci se Marii neklaní, chovají k ní úctu: no každopádně po fyzické stránce jejím sochám se klaní lidé dodnes, když se ve skutečnosti klaníme Bohu, proč se tedy začlo s výrobou samotných soch zpodobenin Marie, kterým se lidé klaní, Bůh nechtěl sochy, zpodobeniny, varuje před tímto. S úcty k Panně Marii si nepotřebuji vyrobit její podobiznu a říkat si při tom, neklaním se Marii, ale Bohu, neklaním se soše-materiálu, ale živému Bohu. Jste si jistí, že při pokleku před nějakou sochou si tohle řekne každý člověk, když sleduji jak sochu líbají a modlí se Maria, pomož! Můj názor je, že se tyto předměty kolem Marie neměly nikdy začít vyrábět, akorát to svádí k tomu, aby v tom někdo viděl něco svatého, nadpřirozeného a odklonilo to pozornost od samotného Ježíše. No a pokud se chceme inspirovat Mariiným životem, tak bych začla jak ona, vzdávat chválu a díky našemu Spasiteli. Někteří lidé si to popletli - nedělají to co Marie, ta pokorná, Bohu poslušná žena, ale oslavují jí samotnou, tady se to "zvrhlo" a Marie je zbošťována, ba leckde i vyvyšována nad Boha, proč by také ne, když si o to výslovně říká různé zjevení na několika místech naší země... Někteří, jak kdyby ani nepochopili samotnou Marii, Marie uctívala, vzhlížela k Bohu, nevím proč to lidé stočili a zůstali s uctíváním a s modlitbami u Marie...V článku je tedy psáno o něčem jiném, ale ta praxe už vypadá krapet jinak, zvlášť na místech zjevení. Myslím, že Ježíš Kristus dokazoval zde na zemi svým postojem celkem jasně, jakou úlohu hraje "pokrevní pouto" ....V Božím království se na toto "nehraje", vždy zdůrazňoval víru v Boží slovo, Boží prozřetelnost je nepřekonatelná a Ježíš dozajisté věděl proč oslovoval Marii - ženo, ne matko...Nechtěl klást na to důraz, nechtěl klást důraz na to Ježíš za svého života, kdyby ano, nenapomínal by ženu v davu, která chtěla oslavovat Mariino jméno, nenapomínal by své učedníky kdo, jaký vztah má k tomu, kdo plní Boží slovo, že ten je Jeho matkou, bratrem, sestrou... V tomto se dosti vyřádila satanova sebranka a hodně lidí mu na to skočila, zvlášť na jejich zjevení kdy jedno z nejvíce bijících do očí prohlášení zjevení je, že lidé hřeší proti Mariinu srdci a je potřeba za to vykonat oběť, za prvé: jedna oběť už tu byla - Ježíš Kristus, za druhé: lidé vždy hřešili a hřeší proti Bohu, nikoli proti Marii, Marie byla Boží služebnicí - sama se tak vnímala a nazývala ,za třetí: pochybuji, že Bůh by s tímto poslal Marii na zem, po tom, co nám poslal Ježíšovu oběť. Boží prozřetelnost je nepřekonatelná, Bůh věděl co se bude dít, varování nám dal a to několikrát v Písmu! Bohužel, někdo se nechává unášet pocity, zjevením a duchy nezkoumá.

Milá Andulko, mám dojem (řídím se tedy také pocity, ale nejen jimi), že jste opravdu zapálená bojovnice, obávám se však, že na špatné straně pomyslné barikády. Z Vašich řádků je totiž zřejmá neznalost základních věcí, což je dost škoda. Vlastně nestíhám na ně na všechny reagovat. Tak třeba ty obrazy a sochy, kterým se "klaníme." Nevím, zda jste svobodná či vdaná, ale jistě máte i Vy fotku člověka, kterého máte ráda. A tu fotku byste za nic na světě nedala. Je to láska k fotografii jako takové nebo k člověku, který je na ní zobrazen? Se sochami svatých, P. Marie je to podobné, neuctíváme ani kámen ani plátno, ale toho, kdo je na něm znázorněn. A se zjeveními P. Marie. Nikdo není vázán jim věřit. Ale asi nedoceňujete velikost daru, který nám dal Ježíš na kříži, když nám v osobě Jana dal Marii za Matku. A Ježíš ji jako matku ctil a poslouchal, i proto je její přímluva u něho téměř všemocná. A navíc, ona vždy plnila a plní Boží vůli a tato vůle je spása všech lidí. Když přichází na zem (jako zjevení), aby nás napomínala, přiváděla zpět k Ježíši, je to ve shodě s Boží vůlí a jeho nesmírný dar pro nás. Že si to nedovedete představit, není až tak podstatné. Jeho láska a možnosti jsou totiž větší než můžeme pochopit. A navíc církev každé soukromé zjevení důkladně zkoumá a neuzná je, pokud je v rozporu s jejím učením a Písmem. A hřích proti Mariinu srdci? Každý hřích je proti Bohu a každý ubližuje nám, lidem. Ale je zároveň hříchem např. proti lásce, bližnímu, pravdě, čistotě, životu... Tak je hřích i proti Jejímu srdci, které je stále uráženo a tupene. Je to milující srdce Matky a maminky bolí, když se jí děti posmívají, odmítají a ženou se do zkázy. A tak Andulko, prosím, zkoumejte, hledejte než si vytvoříte závěr. Např. kniha v tomto článku, je bolestným hledáním lidí, kteří byli ve svých názorech ještě radikálnější než Vy... (doufám, že se odkaz na ni co nejdříve zprovozní) Vše dobré přeje Roman T.

Dobrý večer Romane, musím se zastat Andulky, asi jsem také na její straně barikády :-) Naprosto s jejím názorem souhlasím, pouze na rozdíl od ní se stále ještě považuji za katoličku. Musím s ní ale souhlasit v tom, že to, co je oficiálně předkládáno jako "úcta", má projevy, které ukazují na něco více. Bohužel :-( Nedávno jsem byla na mši, kde kněz během kázání upozorňoval na to, že mariánská úcta už někdy opravdu překračuje hranice a zavání modloslužbou. Tak asi nebudeme s Andulkou jediné, kdo tento "nešvar" vidí. Protože pokud se někdo vůbec nemodlí k Bohu a neprosí Jeho, ale rovnou se obrací na Marii, jak to nazvat jinak než modloslužba?? Proč je Marie v oficiálních dokumentech titulována jako Matka Boží, Spoluvykupitelka, Vůdkyně Božího lidu, mateřská prostřednice Církve a lidu? Nikde v Bibli jsem nic takového nenašla, naopak je tam spousta pasáží, které to vyvrací. Dokonce jsem se již setkala s podpisem Petr a Pavel, bratři v Kristu a v Marii (jména vymyšlena, fakt si je už přesně nepamatuji, ale ten dovětek se mi do paměti vryl nesmazatelně). Tak nějak nevím, co si o tom myslet, ale nepřijde mi to jen jako "pouhá" úcta. Ano, Ježíš určitě svou matku ctil, ale nemyslím si, že by měl doma její sochu na oltáři, klečel před ní a žádal ji o ochranu. Když to tak po sobě čtu, může to působit trochu útočně. proto pro jistotu podotýkám, že to myslím jen v dobrém a tón je spíše přemýšlivý :-) Pěkný večer Jana

Jano, děkuji za Váš komentář, jsem ráda, že jste pochopila o co mi šlo, z mé strany taky nejde o žádný "útok", potěšilo mě, že se někdo ozval a nevnímám to jen sama, tento problém...

Já děkuji za Vaši reakci, mrzelo by mě kdyby mně aspoň někdo neodpověděl. Jak bych to napsala, no, mrzí mě, že jste nepochopil to zásadní, na co jsem chtěla upozornit. Ono je hezké když někdo něco napíše, obhájí, ale realita je přece pak v běžném životě trošku jiná. Já psala hlavně a poukazovala jak je to mezi lidmi, co vidím a vnímám třebas ve své farnosti, slyším... Jinak pokud s pokorou o něco prosím, Ježíš je mocný orodovník, přímluvce, nemusím se bát k Němu přijít bez doprovodu...Ježíši můžu důvěřovat a věřit, že mi On sám pomůže, že s Ním přímo budu prožívat krásný vztah, ta brána k Němu je moje víra, důvěra, mé ano, toto je tou hlavní bránou. Mé pokání a přijmutí, že Ježíš je můj pán, spasitel. Takto, jak jste mi to podal, bych mohla vnímat, že přes Marii budu mít zaručenou spásu a Ježíš se díky jejím přímluvám na mě teprve podívá, že to bude s Marií "dokonalejší". Tak bych to z mé strany uzavřela, někdy je třeba číst mezi řádky. Snažím se poukázat na Ježíšovu oběť, jak nám může být blízký, že není třeba se spoléhat na zjevení, které mi říká, že přes něj to bude dokonalejší, že to zjevení mi dopomůže ke Kristu, budit dojem, že Ježíš je pro mě něco jen tak "nedosažitelného" . Dobře Ježíš zmínil, nechejte ke mně přicházet děti, takovým patří Boží království. Přeji také vše dobré.

Možná bych se Vám měl. Andulko , omluvit za poněkud drsnější tón minulého komentáře… Vím, vadí Vám mariánská úcta, která je přehnaná a má tak spíše než ke zbožnosti blíže k modloslužbě. Je to problém, přináší pohoršení (jak je jasně patrně i z Vašich komentářů). Jedním z důvodů těchto, řekněme excesů, je jistě i nesprávný obraz Boha (myslím tím, jak ho vnímáme). Vidět Ježíše pouze jako Boha a nevidět, že je také i člověkem, naším bratrem, přímluvcem u Otce, který sám sebe obětoval….., vytváří podmínky pro přehánění mariánské úcty, aby nám to Maria u Boha Ježíše, „vyžehlila“. Je v tom opravdu mnoho nevědomostí. Ale řekněme, je tím mariánská úcta špatná? Kolik dobrých věcí je zneužito nebo špatně používáno. Sám jsem se setkal s babičkou, která se při mši svaté modlí růženec. Při mši svaté, která je zpřítomněním Ježíšovy oběti za nás, kdy On sám v osobě kněze předkládá Bohu Otci naše záležitosti… Co s takovou babičkou, jak jí to vysvětlit? Na druhou stranu je Mariina úloha v díle spásy větší než si v tuto chvíli myslíte a jste ochotny (myslím i Vás, Jano), připustit. Asi i větší, než si kdokoli z nás může představit. Je zajímavé si uvědomit, že mše svatá – zpřítomněním Jeho Oběti - v sobě zahrnuje události Poslední Večeře , Velkého pátku a Vzkříšení. Zpřítomňuje se zde tedy i okamžik, kdy Ježíš odevzdává svou Matku Janovi a tím i nám všem. Maria je tedy přítomna na každé mši svaté. … Její úloha však opravdu nic neubírá na jedinečném vykupitelském díle Kristově !!! Toto mínění je opravdu zavádějící, opravdu si to nemyslete. Marii nelze nikdy oddělit od Ježíše, jejich srdce jsou spojená. Ale pramenem milosti je a zůstává Srdce Ježíšovo, to Srdce, které bylo pro nás otevřeno kopím vojáka a ze kterého tryská pramen milosrdenství. Mariina úloha je jiná. Jako pokorná služebnice Páně, vždy plnila a plní Boží vůli. (To bychom měli také) Ale ona je v tom dokonalá. Stojí pod křížem, souhlasí s obětí svého Syna. Co to muselo být pro matku, zříci se všeho a souhlasit se smrtí svého syna…? Matka Bolestná… Ač k tomu vyvolená, uchráněna poskvrny hříchu, přec nebyla ušetřena utrpení, neměla žádné výhody z toho, že je Ježíšovou matkou… Její vztah k Ježíši by se mohl přirovnat ke vztahu potrubí ke zdroji. Ježíš je pramenem a dárcem vody trykající do života věčného, Maria je tím potrubím, kterým se tato voda přivádí k nám. Proto ji nazýváme prostřednicí všech milostí. (Nemá se i naše srdce stát, jak řekl ježíš, takovým pramenem, nemáme i my mít účast na Ježíšově Oběti a spáse světa, spoluvykupovat svět ? Proto je Maria v tomto smyslu Spoluvykupitelkou. (Ježíšovi a jeho Oběti tím jistě nekonkuruje). Ptáte se, Jano, Proč je Marie v oficiálních dokumentech titulována jako Matka Boží, Spoluvykupitelka, Vůdkyně Božího lidu, mateřská prostřednice Církve a lidu? Nikde v Bibli jsem nic takového nenašla, naopak je tam spousta pasáží, které to vyvrací. Pochybuji o spoustě pasáží v Písmu, které to vyvrací. Můžete mi je, prosím , napsat na osobní mail (ale ne prosím přes Outlock, to by mi nepřišlo, díky) Tato nauka je naopak pevně zakotvena v tradici Církve. Píšete, Andulko, že takto, jak jste mi to (v komentáři) podal, bych mohla vnímat, že přes Marii budu mít zaručenou spásu a Ježíš se díky jejím přímluvám na mě teprve podívá, že to bude s Marií "dokonalejší". V žádném případě nechci snižovat modlitbu k Ježíši. Vždyť máme mít „oči upřeny na Ježíše, vždyť mu na nás záleží“. Sám využívám možnost být přítomný na adoraci, před Pánem, s ním. Jsou to chvíle úlevy a povzbuzení. Na druhou stranu prosit Marii, která je „prostřednicí u Prostředníka“ je dobrou možností, když si uvědomíme jaké je naše srdce, s jakým srdcem a jakými úmysly předstupujeme před Boha. A tak se a naše záležitosti odevzdáváme Ježíši prostřednictvím společné Maminky, jejich neposkvrněných rukou. Vždyť nám ji Ježíš dal. A myslím, že i on, když prožíval své dětství v Nazaretě, se utíkal pod její ochranu. Mějte se moc hezky.

Děkuji za odpověď, omluvy není třeba, já spíš z Písma vnímám, Ježíšova životopisu, že Marie byla pozemskou-fyzickou matkou Ježíše, ale duchovní již nikoli, vnímám to z Ježíšových reakcí-postoje, že nebyla matkou "ducha Ježíše"... V tomto se neshodneme, i s jinými Vašimi "úvahami", ale to už tu rozebírat nebudu, vnímáme to oba jinak, "čteme oba dva Písmo asi jiným zrakem". Víte, utíkat se v něčem a obhajovat něco tradicí, to pro mě není...A další náš dialog v tomto duchu by asi nám oběma nic nepřineslo. A s tou babičkou, uznávám a právě proto jsem i psala, jak je dnes velice těžké po takových letech vysvětlovat právě něco takové babičce, těm babičkám...V tomto má zodpovědnost někdo jiný, za takovéto vedení "a nechat být to tak, aby jsme jim nepletli hlavu"...A nemluvím tu o zdravé mariánské úctě, úctě k Božím služebníkům... Mějte se hezky.

Cituji:Pochybuji o spoustě pasáží v Písmu, které to vyvrací. Můžete mi je, prosím , napsat na osobní mail (ale ne prosím přes Outlock, to by mi nepřišlo, díky) Tato nauka je naopak pevně zakotvena v tradici Církve. - právě v tradici Církve, nikoli však v Písmu! odpovídám s dovolením za Janu: Marie je prý prostřednicí mezi lidmi a Kristem, což Bible jasně popírá: 1.Timoteovi 2:5 "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš." že se za nás v nebi také přimlouvá: Římanům 8:34 "Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!" Židům 7:24 "Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky." že je matkou církve, a co na to Bible: Galatským 4:26 "Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka." Efezským 1:22 "'Všechno podrobil pod jeho nohy' a ustanovil jej (Krista) svrchovanou hlavou církve." že je možné dostat se k Bohu skrze její uctívání a modlení se k ní: Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Skutky 4:12 "V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." - a tak bychom mohli dále pokračovat. Boží pokoj vám všem.

Milý anonymní spolubratře, milá Jano, milá andulka, a milý případný čtenáři Maria je; prostřednicí mezi lidmi a Kristem. Kristus se přece narodil z Panny Marie. Ona je prostřednicí jeho příchodu na svět. První zázrak vykonal na její přímluvu: Jan 2:1-11 Maria je Matkou církve. Jan 19, 26-27. Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ Troufám si tvrdit, že by to nepsal, kdyby tím sv. Jan nechtěl čtenáři něco říct. že je možné dostat se k Bohu skrze její uctívání a modlení se k ní není v Bibli asi výslovně napsáno. Ale už prvotní apoštolové ji měli ve velké úctě: Skutky 1:14 Ti všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou Pokusím se Vám to přiblížit příběhem: Byl jednou jeden král. A jak to bývá, měl za manželku královnu. A jak to bývá, lidé měli krále rádi. Jednou si jeden člověk - budeme mu říkat třeba Fanóš- řekl, že udělá králi radost. Šel do sadu a vzal tam to nejlepší jablko, které měl. Famóšovo jablko, ale bylo červivé a trošku nahnilé (ne opravdu žádné lepší neměl), tak se styděl jej králi dát. Náhodou šla kolem královna. Fanóš jí řekl svůj problém a královna si od něj jablko vzala. Nakrájela jej, odřízla červivé a shnilé části a přinesla to jablko králi. Já se nepokouším tvrdit, že se ucta k Panně Marii nemůže zvrhnout a že se nikde nezvrhnula. Poze jsem chtěl říct, že tu Panna Maria je a že né každé Zdrávas Maria je modlosužbou.

Křesťane, tak to mi hlava nebere. To vyjmenovávání biblických citátů mi příjde jako střílení do vzduchu, anebo spíš: jeden o voze a druhý o koze.

Milý neznámý bratře, ujal jste se nevděčného a velmi náročného úkolu. A neobstál jste, nejsou totiž žádné pasáže z Písma, které by vyvracela nauku Církve. To, co jste uvedl lze považovat jako pokus o vtip, jenže v tomto případě je to hodně blbá sranda, nebo a to je horší, to myslíte vážně. Svědčí to o tom, že jste snad ani nepřečetl komentář, na který reagujete. Uvádíte že: "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš." V čem je rozpor? Podíváte- li se na tuto pasáž opravdu pozorně a bez předsudků vůči KC a Panně Marii, nemůžete tam ten rozpor vidět. On tam totiž není. Ježíš je totiž naším prostředníkem u Otce. A Maria, jak jsem snad jasně napsal (a jak už bylo nesčetněkrát vysvětleno) Maria je něco jako prostřednicí u tohoto jediného Prostředníka Ježíše. Mariino prostřednictví nesnižuje a nic neubírá, nikterak nekonkuruje vykupitelskému dílu Ježíše Krista. "Ježíšovo a Mariino Srdce jsou spojena - jak v lásce, tak i v utrpení. Srdce Ježíšovo je vzorem svatosti., pramenem všech milostí. Srdce Panny Marie je věrným obrazem Boží dokonalosti, průplavem, kterým přichází na svět každá milost. Matku nemůžeme nikdy oddělit od Syna.Narušili bychom tak Bohem stanovený pořádek. Jděme tedy k Ježíšovi vždy skrze Marii a nikdy je od sebe neoddělujme!"(P.J.Eyler, CM: Neposkvrněná a její medaile) K ostatním úryvkům se již vyjadřovat nebudu... Knihu manželů Hahnových jsem přečetl opravdu se zájmem. Je strhujícím příběhem opravdového a poctivého hledání. Autor knihy, bývalý presbyteriánský pastor měl na Pannu Marii zcela jasný a vyhraněný názor. Když dostal svůj první růženec, roztrhal ho! Ale poctivě zkoumal Písma a učení katolické Církve a jeho hledání bylo velmi bolestné... Sám píše, jak je pro tzv. biblického křesťana nepředstavitelně těžké toto přijmout, tak těžké, že si to katolík nedovede představit.. Zkuste si tu knihu alespoň přečíst. Díky. S přáním odvahy k poctivému hledání Pravdy a jejího nalezení, Roman

Milý bratře, jste vážně "pyšný" na to, co jste napsal? Přečtěte si prosím důkladně to, co jste napsal s Písmem svatým v rukou, proste Ježíše za Ducha pravdy při vykládání Božího živého slova. Buďme tou duchovní matkou, bratrem, sestrou Ježíše Krista! Váš komentář na mě působí jako namixovaný koktejl, je mi to líto. Přeji poctivé hledání Pravdy a její nalezení.

...Říkal mi katolík: "Proč nenávidíš katolíky?" Odpověděl jsem: "Katolíky mám rád, právě proto jim svědčím o nebezpečí Mariánského kultu" Namítl: "Musíme držet při sobě. Bůh spojuje, Satan rozděluje." Odpověděl jsem: "Alespoň vidíš, odkud pochází Mariánský kult, který nás rozděluje." Jsou dvě brány. Úzká je ta vedoucí do nebe za Otcem a Synem, a široká je ta, která vede k věčnému zániku. Na rozcestí stojí dav lidí. Ježíš jim praví: "Kdo chce za mnou, nechť mě následuje po úzké stezce. Já jsem ta cesta". Démon svodu se zjeví na počátku širové cesty a říká: "Jsem Ježíšova matka, jestli chcete za synem, následujte mě." A lidé nestálé mysli se seberou a odchází širokou cestou za zjevením. "Jdeme za Ježíšem", volá oklamaný dav, a přesto odchází opačným směrem. Tak dopadne každý, kdo přestane věřit Ježíši a nechá se vést démonem svodu a lži.

Byl jednou jeden šikovný stavitel kostelů. Dokázal vytvořit k Boží oslavě úžasná díla i z takových materiálů, kterými lidé pohrdali. To si třebba sedl do skladu k struskoportlanskému cementu dvěstěpadesátce, který už měl prošlou lhůtu použitelnosti. Dlouhoa krásně ho přesvědčoval, že ještě zdaleka není zralý a na vyhození, ba naopak, že ještě může být velice užitečný. Cement se pak začal tetelit blahem a byl tak nadšen možností být užitečný, že po zabudování do konstrukce držel líp než čerstvá čtyřstovka. Stavitel dokázal dodat veškerým součástem konstrukcí takovuo chuť do života, že materiál dělal divy. Byl proto velice oblíben nejen kvůli úsporám investic, ale hlavně jako dobrý člověk. Vyskytl se však zlý, závistivý a pyšný konkurent, který budoval stavby zcela opačného charakteru. I když jeho stavby byly drahé, měl na ně vždycky dost peněz, takže mihl klidně stavět z nejlepšího materiálu. Nesnesl však pomyšlení, že někdo je šikovnější než obn a že toho ještě využívá k prospěchu druhých a nikoli svému. Rozhodl se, že tomu dobráckému naivkovi zabrání v další činnosti, aby se od něho nenakazili i ostatní. Jednou v noci pronikl na stavbu a přesvědčil nadšený materiál, že všecko to, co mu stavitel napovídal, byly ziskuchtivé lži, a mnoha dalšími povídačkami se snažil stavitelův materiál co nejvíce zdeptat. To se mu také nakonec podařilo, vždyť od takové obyčejné cihly nemůžete očekávat žádnou velkou moudrost ani věrnost... Když přišel stavitel ráno na stavbu a našel jenom trosky, hned věděl, která uhodila. Několik dalších staveb dopadlo zrovna tak a staviteli se nepodařilo spáchanou škodu napravit. Tím víc se však okolo rozrůstaly hospody, šantány a zbrojařské fabriky. Stavitel se na tu hrůzu nemohl dívat. Vydal se tedy znova na svou poslední stavbu, z níž zbylo jen zbořeniště. Když ho materiál porůznu rozmístěný spatřil, škaredš mu nadával, kolem hlavy mu létaly cihly a svištěl písek, ale ve chvíli, kdy chtěl stavitel vzírt nohy na ramena, začal rozzlobený a otupělý materiál jevit známky únavy a postupně se uklidňoval, až nastalo poněkud trapné ticho. Materiálu přece nakonec došlo, že s ním samotným není asi něco v pořádku. PPan stavitel mu vyprávěl, jak všude bují sídla sobectví a hříchu, zatímco kostely padají, a materiál ukázal, že skutečně není tak špatný, jak vypadá. Sicese chvíli rozmýšlel, nevěděl, jak začít, ale pak jedna traverza jménem ostatních požádala stavitele, aby to s nimi zkusil ještě jednou, že se budou snažit ze všech sil. tak začal souboj stavitele kostelů s nekalou konkurencí a ten souboj trvá dodnes. Co myslíte, jak dopadne? Převzato z dětského křesťanského měsíčníku Nezbeda.

Chvála Kristu! Pokoj Vám, mějme v srdci lásku! Milujte bližního svého, jako sami milujete sebe! Ježíš Kristus nám dal za sebe Ducha Svatého. Ducha Svatého - Ducha poznání, Ducha zjevení Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. (všimněte si - Duch se přimlouvá!) Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné "zjevení" od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli? Vždyť rty kněze střeží poznání; z jeho úst se vyhledává zákon, neboť on je poslem Hospodina zástupů. Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posmívači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět? Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Co z toho plyne? Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví ve vytržení a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu! Panna Maria je čisté zjevení vyslané ve jménu Ježíše Krista pro slávu našeho Boha Otce, pro vyznání a poznání Ježíše Krista, stačí mít své srdce otevřené, naslouchat, porozumět a žít podle přikázání. Pak dojdeme poznání co je dobré a co není dobré pro nás nebo pro všechny. Rozlišovat co je dobré nám napomáhá Duch Svatý, pokud jsme tento dar obdrželi. Pokud neobdrželi, prosme Pána za tento dar. Pak snad nalezneme v duši klid a budeme rozsévat víc lásky a pokoje než v oněch komentářích jako doposud. Věříme-li našemu Pánu, že dodržovat přikázání je Zákon, pak přes Boží milosti dojdeme spásy a života věčného. Cítíme-li se a určitě i jsme hříšníky, pak prosme skrze našeho Pána Ježíše Krista o odpuštění. K tomu můžeme použít kteréhokoliv přímluvce-orodovníka, jenž není jen Trojjediný, ale celé společenství - Apoštolská církev. Víme ovšem, že jen skrze našeho Pána vede cesta do Království nebeského, k našemu Otci. A proto již nyní na zemi - ve světském životě - budujeme Království nebeské. Víme také, že Království nebeské máme každý ve svém srdci. Chceme Království nebeské budovat jen rozbroji a dohady? Jak pak si bude pravděpodobně vypadat i naše srdce a i celé Království? Nebo chceme skutečně poznat pravou víru - Pravdu? K tomu využijme vše co je dobré pro našeho Pána, v Jeho jménu budujme Království nebeské již tady na zemi. Pokud nevyužijeme všechno to „dobré“ co za dobré pokládáme (díky darům Ducha Svatého), nedodržujeme tím ani Zákony Boží a naše víra je přinejmenším ještě slabá a chladná. Proto se raději společně modleme za odpuštění našich hříchů a za dary Ducha Svatého, abychom došli spásy a života věčného, ve společenství s našim Pánem Ježíšem Kristem! K tomu nám dopomáhej Bůh, protože na to sami nestačíme! Amen! Milost našeho Pána a ochranu Panny Marie s Vámi se všemi!