Proto, když jeho mysl uvidí světlo ve chvíli, kdy je nečeká, ať je nepřijímá a neuvolňuje mu místo. O tom říká svatý Marek: „Je působení milosti, které je začátečníkovi v Kristu neviditelné, a je i druhé působení zlé moci, které se podobá pravdě. Správné je nevěnovat se takovému zjevení, protože hrozí klamem, a neproklínat ho, protože hrozí nebezpečí, že by mohl pohanět pravdu. Ale v každém případě se má přiběhnout k Bohu, který jediný vidí, co je v jednom i druhém užitečné. Proto ať se ptá toho, kdo má sílu podle Boha vyučovat a posuzovat.“
Předcházející kapitola Obsah Další kapitola